Otevřít menu
Doprava dnes
-

ŘSD covid zvládlo. Dopady jsou minimální, těší generálního ředitele Radka Mátla

Stav českých silnic a dálnic, zimní údržba, výstavby či rekonstrukce kompletní silniční infrastruktury a mnoho dalšího. Generál českých silnic a dálnic Ing. Radek Mátl se musí ve své práci potýkat s řadou problémů, leckdy musí zcela neprávem přijímat kritiku za stav českých silnic či za vzniklé dopravní kolony. Nyní je však nutné chválit za skvěle zvládnuté covidové období.

9:45 / 15. září 2021
ŘSD covid zvládlo. Dopady jsou minimální, těší generálního ředitele Radka Mátla

Jak zvládlo silniční stavitelství uplynulých osmnáct měsíců s covidem?

Určitě je nutné to dělit do několika rovin. Co se bezpochyby zvládlo, tak je realizace staveb, protože nedošlo k zásadním zpožděním, i když samozřejmě zhotovitelské firmy měly problémy s dodávkou materiálu či se zahraničními pracovníky a dělníky, kteří nemohli do České republiky. Logistika byla daleko složitější než dříve. Dopady byly minimální a stavby se staví v termínech, které byly původně naplánovány. Co se týče přípravy staveb, tam byla situace výrazně horší. Republika se striktně uzavřela a lidé přestali fungovat. Slýchali jsme opovržení, že chceme potvrzení o stavbě dálnic, když zde umírají lidé. Docházelo ke zbytečným prodlevám, které se ještě zásadně projeví.

A jmenovitě organizace ŘSD?

My jsme situaci zvládli, nebylo to samozřejmě jednoduché. Největší strach jsem měl o údržbu v zimním období, protože jsme měli obavu, aby nám nevypadli lidé a my bychom ji nebyli schopni zařizovat. Naštěstí se to nestalo, měli jsme zhruba deset procent zaměstnanců nemocných. Část SSÚD jsme dokázali nahradit, takže to žádný dopad na činnost naštěstí nemělo.

Jaké dlouho očekávané stavby a spojení zahájíte letos na podzim a na jaře příštího roku? Na co se můžeme těšit?

 Staveb je spousta. Od roku 2014-2015 se do staveb dává obrovské množství financí, jsme zhruba na šestinásobku toho, co před sedmi lety. Připravujeme výstavbu nových úseků dálnic, které by měly jít do realizace na konci letošního roku nebo na začátku dalšího, bohužel u některých došlo ke zpoždění z důvodu kauzy Metrostav, kde byl problém s prokazováním převodu referencí ze společnosti Metrostav a.s. do odloučené divize 4. Zde dochází ke zpoždění staveb jako například D3 Třebonín – Kaplice nádraží, pokračování D7 na obchvatu u Chlumčan a další. Přesto se některé úseky stavět budou, v tuto chvíli předáváme staveniště D55 Babice – Staré město – Moravský Písek, obchvaty budou začínat na silnicích první třídy například na Mělnicku, obchvat Bludova a řada dalších.

V roce 2022 a 2023 bychom měli zahajovat práce na dálničních úsecích, zmíním D3 poslední dva úseky u Hranic, pokračování středočeské dálnice D6, pokračování ve výstavbě D35, kde bychom měli stavět všechny úseky v Pardubickém kraji, hodně intenzity přípravy dáváme do stavby D11 do Polska, protože polská strana bude u hranic pravděpodobně do roku 2023 a my bychom rádi měli v té době minimálně hraniční úsek hotový. Obrovskou prioritu má zároveň na Pražském okruhu propojení D1 a D11, kde v současné době stále ještě bohužel bojujeme o získání právní moci územního rozhodnutí.

Preferujete opravy dálnic a silnic po delších nebo spíše kratších úsecích?

Když se bavíme o opravách, je to potřeba rozdělit na dálnice a silnice. Na dálničních úsecích je ta cesta, kterou jsme se vydali, správná. Preferujeme spíše delší úseky, protože největší problémy nastávají při vzniku samotné uzávěry, tudíž je lepší, abychom v rámci těchto oprav zvládli větší, souvislý úsek, než ho rozsekávat. Na silnicích 1. třídy je to něco jiného, protože často musíme opravovat po polovinách, když není možná žádná objízdná trasa. Poté to velmi závisí na cyklech světelné signalizace, a proto je zcela logicky nutné to rozsekat na kratší úseky. Co se týče investic, tam bych preferoval delší úseky, aby, když už se dálnice staví, tak aby se postavilo co nejvíce.

Dlouhodobým tématem je instalace vysokorychlostního vážení přetížených kamiónů prakticky na každé dálnici. Zatím jsme se moc neposunuli. Proč?

Progres, bohužel, není. Než se vymyslel celonárodní systém pokut, jak bude fungovat, tak začaly vznikat jednotlivé váhy a my jsme už některé spustili. Bohužel neexistuje jednotlivý systém a sjednocení pohledů Ministerstva dopravy a Asociací krajů, protože výběr by měly zajišťovat obce s rozšířenou působností a pokut by mělo být velké množství a není to systémově uchopené například pro zahraniční kamiony, tak by to bylo velmi zásadní. Díky tomu dochází k velkému zdržení. Věřím, že v brzké době se najde takové řešení, že budeme moci vysokorychlostní vážení využívat pro to, abychom dokázali pokutovat přetížené kamiony a snížili negativní dopad na kvalitu vozovky. Musíme si uvědomit, že vážení potřebuje mít velmi kvalitní a neporušenou vozovku, protože kalibrace je velmi složitá. Výhledově bude potřeba hodně investovat, aby fungovaly tak, jak mají a nevznikaly potencionální soudní spory od postižených, kteří budou deklarovat, že je váha zvážila špatně. Je potřeba najít sofistikovaný systém vysokorychlostního vážení a vážení policie na odpočívadlech a sladit ho k ideálnímu řešení.

Navrhuje a požaduje ŘSD nyní aktuálně nějaké moderní technologie do stavby silnic a dálnic, aby se zlepšila například výdrž materiálu?

Neustále se vyvíjíme. Hledáme různá řešení, nejen u nás, ale i ve světě, všichni mají své problémy, které jsou ovlivněny spousty aspekty. Je to materiál a materiály pracují a je potřeba se zabývat a eliminovat konkrétní problémy. Řešíme postoj k cementobetonovým krytům, dříve se hodně využívala juta, po které vznikaly hladké betony jako například na Pražském okruhu, teď jsme při modernizaci dálnice D1 začali hodně využívat vymetaný beton, kdy se to koštětem vymetlo, aby bylo hrubší a splnilo protismykové vlastnosti. Novinkou, která je využívána hodně v Německu, je broušení betonu, kdy se udělá ve větší šíři a pak se zbrousí tak, aby prokazoval naprosto ideální protismykové vlastnosti. To jsou novinky, které postupem času do republiky přicházejí a začínáme je na dálniční síti aplikovat. Dalším tématem je využití recyklátu, protože odpadu ze současných silnic a dálnic je opravdu hodně a my bychom ho měli efektivně využívat tak, abychom ho dokázali vracet zpět do silnice.

Každou zimu je ŘSD pod palbou kritiky, že silničáři zaspali a nebyli na sníh připraveni. Je před následující zimou nějaká novinka, která by měla situaci vylepšit?

Myslím, že jsme spoustu zlepšení udělali už v posledních letech. Co se týče zimní údržby, vystavěli jsme pohotovostní sila, máme postavena nová lokální pracoviště, kde jsme připraveni z místa zasáhnout co nejdříve. Snažíme se predikovat počasí a dělat předsypy, čímž zabráníme, aby vozovka začínala namrzat. Loňskou zimu, která byla zimnějšího charakteru, než jsme byli zvyklí, jsme zvládli poměrně dobře, spousta opatření zafungovala. Není to o tom, že nás zima zaskočí, ale když přijde extrémní spad sněhu, tak to není o zaskočení, ale o tom, že vy nemůžete být připravení na extrémní situace. Kdybyste připraveni byli, tak vše máte výrazně předimenzováno a vysoce ztrátové. Když extrém nastane, máme zcela jasný plán, co se musí udržovat a co má prioritu. Co nás v loňské zimě trápilo a chtěli bychom se na to letos připravit lépe, bylo časté střídání teplot. Díky tomu jsme měli velké množství výtluků, na což bychom chtěli být lépe připraveni na rychlou úpravu těchto výtluků, aby nedocházelo k tomu, že si řada řidičů poškodí vozidlo.

ŘSD se brzy má změnit na státní organizaci Správa dálnic a silnic. Co to přesně přinese?

Já věřím, že proces doběhne do konce, určitě ne v tomto volebním období a uvidíme, jak se k tomu postaví po volbách nová politická reprezentace. Myslím si, že když se to povede, tak to určitě přinese zefektivnění činnosti. ŘSD investice v hodnotě 60 miliard je obrovskou organizací, naše činnost výrazně ovlivňuje ekonomiku státu a je potřeba, aby u investora byli nejlepší odborníci, které jsme schopni v České republice mít. V současném uspořádání to není možné, jsme hůře konkurenceschopní trhu a já si od toho právě slibuji, že zvýšíme efektivitu podniku a změníme nastavení myšlení lidí. Podnik by mohl více hospodařit s vlastními prostředky a neměl by je přímo přidělené.

Jak se stavíte k nedávné změně stavebního zákona? V čem a jak výrazně dojde k urychlení schvalování staveb?

Já si to pochvaluji, jsem rád, že k ní dochází, protože je to bezpodmínečně nutné. Za mě je klíčová otázka jedna jediná a to sloučení územního a stavebního řízení do jednoho, protože to, co si my zde musíme projít – řešit odvolání a soudy a víte, že vás to v následujícím procesu čeká znovu, a když ho jednou vyhrajete, tak se do dalšího dostanete znovu. Řízení komplikuje obrovským způsobem přípravu staveb. Má to svoje neduhy, musí se domyslet, jak doběhnou majetkoprávní otázky s vlastníky pozemků, a věřím, že najdeme cestu, aby to fungovalo. Když to bude fungovat, bude to zkrácení přípravy v řádu let.

zpět na články

inzerce

nahoru