Dostavba Pražského okruhu odstartovala
Na chybějící úsek Pražského okruhu D1 – Běchovice dnes zamířily bagry. ŘSD ČR v koordinaci se zhotovitelem zemních prací, společností Okrouhlický s.r.o., a experty z Archeologického ústavu AV ČR, Praha, zahájilo zemní práce pro záchranný archeologický výzkum.
„Zahájení záchranného archeologického průzkumu je významný milník dostavby Pražského okruhu. Souběžně pracujeme na tom, abychom v případě příznivých okolností nejlépe ještě do konce letošního roku mohli zahájit samotnou stavbu,“ popisuje generální ředitel ŘSD ČR Radek Mátl. „Již v závěru loňského roku jsme zahájili výběrové řízení na zhotovitele stavby, abychom jej mohli mít vysoutěženého ještě v letošním roce. Ze zkušeností víme, že u takto velké a náročné stavby je výběrové řízení na zhotovitele dlouhé a náročné. Všechny kroky pečlivě koordinujeme a jsme na ně připraveni, protože v tuto chvíli neexistuje podlé mého názoru v republice důležitější komunikace než úsek Pražského okruhu D1 - Běchovice,“ doplňuje Radek Mátl.
Trasa této chybějící části Pražského okruhu vede oblastí, kterou procházeli a osidlovali lidé už od pravěku. Na místo proto jako první nastupují odborníci k záchrannému archeologickému výzkumu. Každá stavba kritické dopravní infrastruktury zasáhne do krajiny a ze zákona jí musí předcházet záchranný archeologický výzkum, který může doplnit mnoho informací o naší minulosti. Odborníci se na něj připravují dopředu důkladným prozkoumáním terénu a rešeršemi.
„Stavebníci této fázi říkají studie archeologických rizik, archeologové mluví spíše o archeologickém potenciálu, ale je to totéž – potřebujeme důkladně zmapovat, co můžeme při záchranném archeologickém výzkumu v terénu čekat,“ vysvětluje Jan Mařík, ředitel pražského Archeologického ústavu AV ČR.
Na základě mapování, které zahrnuje geofyzikální povrchový průzkum, sběry i archivní rešerše z okolních lokalit, odborníci rozdělili chybějící část Pražského okruhu do pěti úseků a 26 částí. Experti budou zkoumat celou trasu tohoto úseku dostavby Pražského okruhu v různé intenzitě podle archeologického potenciálu, který vytipovala přípravná fáze výzkumu pomocí zjišťovacího archeologického průzkumu, geofyzikální prospekce pro archeologii a počítačových modelů.
„Fyzicky zachráníme zejména movité nálezy. Informace o nemovitých nálezech se překlápí do podoby fotografické, kresebné a geodetické terénní dokumentace, případně dnes populární 3D dokumentace,“ dodává Jan Mařík.
Autor: Lucie Sogelová (zdroj: TZ ŘSD)
