IRFC 2022: Druhý den se naplno věnoval vysokorychlostním tratím a TEN-T

Třetí sekce

Druhý den začal přesně tak, jak bylo naplánováno. První minuty se věnovaly odborné diskusi na mnoho témat inovacím pod záštitou partnerství Europe's Rail JU. Třetí sekce nesla název Výzkum a inovace EU v globalizovaném světě. Hlavní poslání a shrnutí moderátora třetí sekce Carla Borghiniho, výkonného ředitele Europe's Rail JU, bylo jasné. Měla by se zvýšit kooperace mezi členskými státy EU a zkvalitnit využívání synergií, což jsou základní zásady pro vývoj železničního sektoru. Carlo Borghinihi připomněl, že železnice není v dopravním systému izolovaným prvkem, musí být zahrnuta do inteligentních dopravních systémů a využívat příležitostí spolupráce například s EUSPA (Agentura Evropské unie pro Kosmický program) a jinými institucemi, aby nezůstala technologicky pozadu. Carla Borhhiniho doplnil Philippe Froissarda, vedoucí oddělení DG MOVE Future Urban and Mobility Systems. Na řadu se poté dostal Keir Fitch či Miroslav Haltuv, místopředseda ER JU SRG, který popisoval důležitost synergií. Pokračoval Petr Mervart, zmocněnec Ministerstva průmyslu a obchodu ČR: „Cílem je snížit závislost na ruském plynu a ve Spolchemii bychom mohli vyrábět 2200 tun nízkouhlíkového vodíku ročně, protože využívá k výrobě elektřiny nukleární energii.“ Následně hovořil Michal Pavel, vedoucí výzkumný pracovník AŽD, a Antonín Felber, výkonný ředitel Zelené železnice. Ten třetí sekci ukončil a začala panelová diskuse, která proběhla ve složení Petr Buchníček, vedoucí oddělení projektů mobility OLTIS Group, Christophe Cheron, zástupce ředitele evropských výzkumných programů SNCF, Daniel Loupour, referent pro rozvoj trhu EUSPA, Ralf Marxen, vedoucí řízení zainteresovaných stran a řízení rizik ER JU/DB a Miroslav Táborský, technický ředitel DAKO-CZ

Čtvrtá sekce a Pátá sekce

Poslední dvě sekce, čili čtvrtá a pátá probíraly témata, která jsou si velmi blízká. První z nich měla za úkol rozpoutat debatu o vysokorychlostní dopravě. Tato část konference byla moderována europoslancem Ondřejem Kovaříkem a pátá sekce, která byla věnována dopravnímu systému TEN-T, byla moderována Wimem van de Campem, speciálním poradcem komisařky pro dopravu. Zaznělo, že spojování nejdůležitějších obchodních center a měst všech zemí EU v co nejkratší době vysokorychlostní železniční sítí není jen ambiciózním plánem, ale nutností. Nejenže to sníží uhlíkovou stopu a zvýší kapacitu konvenční železniční sítě, ale také umožní lepší a efektivnější asistenci kterémukoli členskému státu nebo kandidátní zemi v případě krize. Přednášející v obou sekcích také zdůraznili, že by měla být věnována pozornost fyzické bezpečnosti i kyberbezpečnosti, a že kritická dopravní infrastruktura v EU by měla být postavena na principu duálního užití pro civilní a vojenskou mobilitu. Sekce věnovaná vysokorychlostním tratím nabrala na obrátkách. A odstartoval ji Jindřich Kušnír, ředitel odboru drážní dopravy Ministerstva dopravy ČR. Po něm se ke slovu dostal Martin Švehlík, ředitel odboru přípravy VRT: „Rok 2028 je cílový pro zahájení provozu VRT v Česku. Přínos VRT bude zprvu hlavně pro osobní dopravu, ale tím se uvolní kapacity na stávající infrastruktuře pro nákladní dopravu.“ Na Martina Švehlíka navázal Jean-Christophe Rouja z SNCF, což jsou francouzské dráhy. Zdůraznil důležitost rozvoje VRT po celé Evropě. Johann Pluy, člen správní rady ÖBB Infrastruktur, zase hledal cestu, jak vysokorychlostní tratě ve všech zemích zafinancovat a představil rakouské plány na železnici. Velkým tahákem této sekce bylo vystoupení Misho Hiratoa z East Japan Railway Company. Ten představil, jak vysokorychlostní tratě fungují v Japonsku. „Na Shinkansen navazují regionální vlaky, které jsou vyřešeny tak, že vozy se samy přepřáhnou a odpadá nutnost přestupů. Kvality Shinkansenu dokazuje i to, že cestující dávají přednost vlakům před vnitrostátními lety,“ řekl Misho Hiratoa. Jako poslední vyjádřil svůj názor Wim van de Camp, speciální poradce eurokomisařky Adiny Valean. Poté proběhla otevřená diskuse, které se zúčastnil Martin Kolovratník, poslanec ČR a člen představenstva SŽ, Mikolaj Wild, generální ředitel a prezident společnosti Centralny Port Komunikacyjny, a Jan Sviták, statutární náměstek hejtmana Libereckého kraje.

Na VRT navázala pátá sekce, která se věnovala TEN-T. V tomto bloku vystoupil například Radek Čech, ředitel odboru Oddělení mezinárodní spolupráce s EU Správy železnic. Ten promluvil o projektu Via Vindobona jako součásti TEN-T: „Česko je křižovatkou Evropy a vedou přes něj cesty ze západu na východ nebo z jihu na sever. Via Vindobona pak povede z Vídně přes Brno, Jihlavu, Prahu a pak do Berlína.“ Následně pokračoval Erik Evtimov či Boris Leštinský, vedoucí oddělení rozvoje vojenské dopravy Ministerstva obrany ČR. Svůj příspěvek vyjádřil i Peter Hrapko ze Slovenska, který řešil TEN-T na Slovensku. S posledním názorem vystoupil Alojz Filipek. Druhý den zakončila poslední panelová diskuse, v níž vystoupili Michael Breuer, předseda IBS, Conor Feighan, generální sekretář ERFA, Bogdan Ciobanu, generální ředitel UNICOM Transit, Andrii Miroshnikov, vedoucí obchodního oddělení Ukrajinských železnic a Ondřej Kovařík, poslanec EP.

Autor: Richard Mrkvička