Jak mít umístěnou dětskou autosedačku ve voze správně? Ve Švédsku to vědí, a proto mají nejnižší počet úrazů dětí

Čeští řidiči a rodiče by se měli ze švédského modelu poučit

Je to padesát let, kdy značka Volvo poprvé nasadila do aut autosedačku, a šedesát let od doby, kdy švédský lékař Sven Bertil Aldman začal zkoumat otázku bezpečnosti dítěte v autosedačce. Inspiroval se v roce 1962 při startu rakety Johnem Glennem, kdy mu astronaut musel překonat velké přetížení, a proto musel sedět v raketě otočený zády ve směru letu. Volvo svou autosedačku také jako první otočilo. Švédský lékař navíc za vývoj bezpečnostních pásů, autosedaček a airbagů získal v roce 1992 hlavní cenu stockholmského Královského technologického institutu. Čeští řidiči švédský styl s autosedačkou buď neznají, či ignorují. Švédově však vědí, že při čelním nárazu musí dítě sedící v autosedačce po směru jízdy musí snést zátěž 56 kg na svém krku, což způsobuje značné úrazy.

I díky tomuto fenoménu je ve Švédsku nejnižší počet úrazů dětí při autonehodách, přičemž děti na severu jezdí v sedačce otočené proti směru jízdy do 5 let. To však není ukotveno v zákoně. Rodiče toto pravidlo dodržují sami z důvodu zodpovědnosti za bezpečí dítěte. Od roku 1992 do roku 2011 ve Švédsku podlehlo autonehodě pouze 15 dětí do čtyř let, a to díky nápadu s autosedačkami.

V Česku musejí děti menší než 150 cm nebo lehčí než 36 kg být při cestě autem v adekvátní autosedačce. Zádržné systémy se vybírají podle váhy a výšky. Vše začíná u takzvaných „vajíček“ pro miminka, která se vždy umísťují proti směru jízdy. Po autosedačkách pro miminka následují ty pro děti ve věku 1,5 roku až 5 let. „Všechny autosedačky se mohou poutat na místě spolujezdce. Ve voze musí být ale vypnutý airbag, pokud je autosedačka umístěná proti směru jízdy,“ upozorňuje Markéta Novotná z Týmu silniční bezpečnosti a dodává: „Když je dítě větší a sedí v autosedačce ve směru jízdy, zůstává airbag zapnutý. Je ale nutné posunout sedačku tak, aby byl dostatečný prostor mezi hrudníkem/obličejem dítěte a palubní deskou odkud airbag vystřelí.“

Mělo by se dbát i na správné pásání dítěte

Čeští řidiči a rodiče by se měli ze švédského modelu poučit, protože u dítěte je při cestování autem nejohroženější hlava, krk, břicho a páteř. Je spočítáno, že při čelním nárazu v rychlosti 50 km/h má dětská hlavička, která v 6 měsících váží asi 2 kg, tíhu 56 kg. U dítěte, které sedí v posměrné autosedačce pak pásy při čelním nárazu zadrží ramena a tělo. Hlava je ale vymrštěná dopředu a drobný dětský krk není schopen těžkou hlavu udržet. Tak dochází k velmi vážným zraněním, jejichž následky se mohou projevit i za několik roků. Protisměrná autosedačka podpírá při nárazu dětskou páteř, krk i hlavu. Při nárazu z boku, je pak dítě brzděním zatlačeno do její konstrukce a tím je chráněno. „Pokud s tím dítě nemá problém, třeba kvůli nevolnosti, je víc než rozumné ho v protisměru nechat i v případě větších autosedaček. Třeba do pěti let, dokud se vejdou. Námitky, že dítě nemá kam dát nohy nejsou zcela relevantní. Děti většinou v autosedačkách mají nohy pokrčené, je to pro ně přirozenější a kromě toho, na trhu jsou i protisměrné autosedačky pro starší děti,“ říká Jan Polák, ředitel Týmu silniční bezpečnosti.

Starší děti v České republice místo autosedačky používají podsedák, ten však plnou bezpečnost neumožňuje. Starší děti by měli využívat autosedačku, však už ve směru jízdy. A proto se vyplatí hledat autosedačku, která bude mít jak podsedák, tak zádovou opěrku s krytím krční páteře a hlavy. „Samotné podsedáky jsou k ničemu. Ty dítě neochrání. Jedinou jejich výhodu je, že dítě vyzvednou do potřebné polohy, ve které je bezpečnostní pás vedený správně přes klíční kost, nikoliv pod krkem,“ vysvětluje Markéta Novotná a pokračuje: „Pokud není podsedák chycený Isofixem, tak při nehodě podjede pod dítětem, a to tak nemá bezpečnostní pásy tam, kde mají být. Kromě toho na podsedáku nemá chráněnou hlavu, krk ani trup.“

„Malé děti se poutají pětibodovým pásem. Popruhy vedou přes ramena, kolem boků a setkávají se v rozkroku. Starší děti se poutají tříbodovým pásem,“ upřesňuje systém pásování Jan Polák. Proto by se mělo dbát i na správné pásání dítěte, které by při přepravě nemělo mít bundu. „Záběry z crash testů ukazují dětskou figurínu, která při nedostatečném dotažení pásů vylétne při nárazu v padesátikilometrové rychlosti z pásů i bundy. Důvodem je vzduchová mezera mezi tělem a svrchním oblečením. Ani kvalitní autosedačka, ve které je dítě špatně posazené a připoutané ho neochrání,“ varuje Markéta Novotná.

Publikoval: Karel Geba (Zdroj: Tým silniční bezpečnosti)