Z hlediska projektové přípravy nás čeká ještě spousta práce

Pane řediteli, jako Správa železnic jste se pustili do velkého projektu, který přispěje k lepšímu železničnímu spojení do Kladna a nově i na Letiště Václava Havla. Jak dlouho se tímto projektem již zabýváte? A kolik času to podle Vás ještě zabere?

O napojení Letiště Václava Havla na železnici a modernizaci trati do Kladna se mluví již řadu let. Milníkem byl rok 2019, kdy byla schválena aktualizace studie proveditelnosti a příprava mohla začít významně zrychlovat. Projekt byl rozdělen na osm samostatných úseků, protože každý má svá specifika. V tuto chvíli už stavíme dva: Praha-Bubny – Praha-Výstaviště a Kladno – Kladno-Ostrovec. Druhý jmenovaný zahrnuje také kompletní přestavbu a modernizaci kladenského nádraží. Ještě letos budeme hledat zhotovitele pro úsek Praha-Ruzyně – Kladno. Významná je také blížící se modernizace a dostavba Masarykova nádraží, která sice do projektu jako takového nepatří, ale asi se shodneme, že s ním velmi úzce souvisí. Tendr na tuto akci bychom chtěli vyhlásit ještě letos.

Z hlediska projektové přípravy nás čeká ještě spousta práce, ale počítáme s tím, že celý projekt spojení Prahy a Kladna včetně připojení Letiště Václava Havla dokončíme do roku 2029. V této souvislosti chci poděkovat kolegům ze Stavební správy západ, která je investorem celého projektu, za maximální úsilí, které jeho přípravě věnují.

Jak složité bylo připravit modernizaci tohoto projektu? Bude se přesunovat stanice v Bubnech, stavět nová zastávka na Výstavišti, dojde na mnoho úprav v kolejišti, na mostech a mnoho dalšího. Co z toho bylo nejtěžší naplánovat?

Dá se říci, že žádný z úseků není jednodušší na přípravu, u všech se jedná o velmi složitý proces. Pro představu: úsek na Výstaviště bylo nutné koordinovat s dalšími partnery, protože v oblasti Bubnů je plánována rozsáhlá developerská výstavba, vznikne tam také nová filharmonie, památník obětem holokaustu a další. Záměry v lokalitě má také radnice Prahy 7, úpravou projde i tramvajová trať. Absolvovali jsme řadu jednání, aby následná výstavba probíhala hladce. Specifická je do značné míry i modernizace bubenské stanice, protože tam do budoucna počítáme se stavbou administrativního objektu přímo nad kolejištěm. Místo zastřešení tak vznikne platforma, na které budova vyroste bez nutnosti omezení železničního provozu.

Dosavadní vývoj příprav dokazuje, že u takto složitých infrastrukturních projektů je výhodnější, aby byl projekt realizován po částech

Projekt modernizace železnice z Prahy do Kladna s připojením na letiště je rozdělen do více staveb. Rekonstruoval se Negrelliho viadukt, začala přestavba mezi stanicemi Kladno a Kladno-Ostrovec. Teď začal tento úsek a v budoucnu chcete vyhlásit tendry pro stavbu z Ruzyně do Kladna či modernizovat Masarykovo nádraží. Dokážete říci, v jakých letech by se lidé opravdu mohli na letiště svézt vlakem?

Stále se snažíme držet termín dokončení celé modernizace trati do konce roku 2029, ale všechno bude samozřejmě záviset na povolovacích procesech – územní řízení, EIA, stavební povolení a podobně. Konečné termíny tak budou zřejmě ještě ovlivněny připomínkami z řad veřejnosti. Nejsložitější je v tuto chvíli asi diskuze v Praze 6, kde část obyvatel Střešovic a Břevnova bojuje proti vedení tunelové trasy mezi Dejvicemi a Veleslavínem.

Jak náročné je pracovat s dílčími projekty, které následně tvoří jeden obří? Jak se daří navazovat jednotlivé kroky na sebe? Není to určitě jednoduché ani z finančního hlediska...

Dosavadní vývoj příprav dokazuje, že u takto složitých infrastrukturních projektů je výhodnější, aby byl projekt realizován po částech. Důvodem jsou hlavně již zmíněné povolovací procesy a jednotlivá specifika vedení trasy, která neleží jen na území hlavního města Prahy, ale i ve Středočeském kraji. Byť je příprava zejména z hlediska návaznosti stavebních postupů a výlukové činnosti složitá, tak zatím se nám to daří koordinovat. Je sice pravdou, že aktuálně realizované stavby leží na opačných koncích celého úseku, ale tím je v podstatě umožněna jejich realizace v souběhu a současně v dalších krocích budeme moci navázat sousedními úseky.

Je pravdou, že aktuálně schválené náklady ve výši 46 miliard korun jsou vysoké, ale je nutno vzít v potaz, že se jedná o modernizaci trati, která z velké části vede hustě zastavěným územím hlavního města a jakékoliv její rozšíření má vliv na okolí, a to včetně dopadu do nákladů.

Jsem rád, že se i přes všechna úskalí, která projektová příprava takto rozsáhlého infrastrukturního projektu přináší, daří držet stanovený harmonogram a již se realizují první úseky. Pevně věřím, že udržíme nastavené tempo a podaří se nám celý projekt postupně zrealizovat, aby na konci tohoto desetiletí mělo hlavní město Praha kvalitní a kapacitní spojení nejen s letištěm, ale především s největším středočeským městem Kladnem.

Autor: Karel Geba