Jaká témata se probírala na konferenci Moderní železnice 2022 v pražském Karlíně?

Chci do české infrastruktury přinášet to, na co jsme zvyklí v zahraničí

Na konferenci se jako hlavní řečník nejdříve představil ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Ten zpočátku vyjádřil velké poděkování všem ve Správě železnic, kteří se podíleli v předešlých týdnech na zvládnutí dopravní pomoci v souvislosti s pomocí Ukrajině. „Musím říct, že mě ten čas naplnil hrdostí, protože nejenomže vlaky nejezdily se zpožděním, ale i u těch vlaků, které vezly zbraně či humanitární pomoc na Ukrajinu, tak se podařilo zajistit dokonce kratší časy. Myslím, že všechny překvapilo, jak rychle se můžou vlaky, když je potřeba, po české železnici pohybovat. Navíc se ukázalo, že v kritických situacích bude doprava vždy hrát jednu z významných rolí,“ uvedl na začátek konference ministr dopravy.

Martin Kupka nemluvil o tom, co se podařilo rozběhnout nebo o projektech, které mají trvalé plány a již se na nich pracuje. Ministr dopravy mluvil hlavně o tom, že chce do české infrastruktury přinášet to, na co jsme zvyklí ve Francii, Německu nebo Španělsku. A myslel tím vysokorychlostní tratě (VRT). Zmínil, že pro některé lidi jsou VRT jako chiméra. „Já bych Vás chtěl přesvědčit o tom, že VRT nejsou chiméra, ale že je to směr, kterým se ubíráme a jemuž věříme. Není to věc jednoduchá, ale chtěl bych představit konkrétní body toho, co by mělo přiblížit tu vizi k té vysněné skutečnosti,“ pronesl Martin Kupka (ODS).

Vláda k podpoře VRT a dalších projektů chystá konkrétní úpravu legislativy tak, aby bylo možné překonat snáze překážky, které na cestě k VRT, ať se to týká územního plánování či majetku a jeho právního vypořádání, jsou a budou. Díky této změně v zákoně by podle ministra mělo být vše rychlejší. K tomu tématu ministr dopravy řekl: „Nepochybně nám významně pomůže EU. Všechna jednání, která jsem v uplynulých měsících mohl vést na této úrovni v oblasti železnice, vedla k úpravě TEN-T, tedy základních parametrů dopravní sítě i pro ČR. To už se projednává v komisi EU a také na radě ministrů. Také se objevily nové a další úseky tohoto vysokorychlostního spojení pro ČR. My bychom chtěli, aby VRT byla organickou součástí celé železniční sítě. Nechceme, aby se na ni hledělo jako na oddělený předzávodní vyčleněný infrastrukturní projekt, ale aby to byla pevná součást té sítě a usnadňovala pohyb v rámci ČR z jednotlivých krajských sídel a aby zároveň propojovala jednotlivé krajské oblasti a centra a usnadnila lidem, aby se rychleji dostali z Českých Budějovicích do Brna či Ostravy stejně jako z Liberce do Karlových Varů.“

Na železnici se v předchozích letech objevoval konzistentní nárůst počtu cestujících

Co je dobrou zprávou pro ČR? „Když se podíváte na dlouhodobou křivku vývoje počtu cestujících na železnici, tak i bez té populistické slevy 75 % se tam už v předchozích letech objevoval konzistentní nárůst v počtu cestujících. Covid samozřejmě přinesl obrovský výpadek, ale věřím, že se teď cestující budou na železnici vracet, to se nyní potvrzuje zejména v  tuzemských spojích a věřím, že se budou vracet i do těch mezinárodních spojů. Co se týče nákladní železniční dopravy, tak tam se ten pozitivní vývoj z dopravy objevuje podstatně konzistentně neustále. Nepochybně dobrá zpráva pro všechny, kteří se železnici věnují, je to, že se v Evropě stále hovoří o tom, že se musí jít dopředu s elektromobilitou a vývojem nových možností. Na železnici máte velkou výhodu, že tady ekologický způsob dopravy funguje už léta. Je to potvrzené, není to experiment, ale elektromobilita na železnici je prostě důležitá součást i celého budoucího vývoje a nepochybně i dalšího financování,“ zdůraznil Martin Kupka ve svém projevu. Ministr dopravy si je vědom, že železnice je spolehlivý, ekologický, funkční a perspektivní obor, který se jistě bude neustále vyvíjet a také se v něm budou používat nové nezávislé pohony. Ministr přinesl na konferenci další dobré zprávy ve smyslu, že vláda bude proinvestiční a v aktuálním rozpočtu nesáhne na peníze, jež mají jít na důležité projekty a investice.

„Budeme čelit dalším vážným dopadům ukrajinské krize. Mapa Evropy z hlediska mezinárodních vztahů se bude přepisovat. Budou se přepisovat i dopravní vztahy a pravděpodobně se budou měnit dopravní toky. To všechno budou klíčové výzvy i pro železnici, jak v té změněné situaci obstát. O to víc bude potřeba zajistit rozvoj investic celé železnice.  Důležité je, aby se neustále hledala nová řešení a myslím si, že železnice v tomto obstála, a to se odráží v její životaschopnosti,“ řekl na závěr svého projevu Martin Kupka (ODS).

Jaké plány s železnicí má generální ředitel SŽ?

Jiří Svoboda, generální ředitel Správy železnic, se dostal k mikrofonu právě po ministru dopravy. Začal ve své prezentaci hovořit o současném stavu železnic, ale i o tom, co se do budoucna chystá. Generální ředitel uvedl, že SŽ bude i v letošním roce hospodařit s rozpočet 53 mld. Kč, s nímž se začínalo i v loňském roce. Celkem bude 37 mld. Kč vyhrazeno na investice. „Cíle, které nám byly svěřeny před 4 roky, jsou naplněny," pronesl na úvod Jiří Svoboda. Cíle SŽ čítají modernizaci staničních a výpravních prostor či renovaci přejezdů. K rekonstrukci došlo ve 73 výpravních budovách za 2 mld. Kč, které šly například do budov v Křižanově, Třebíči, Hanušovicích či Strakonicích. Také se lépe zabezpečilo okolo 186 přejezdů v celkových nákladech 1,9 mld. Kč. Generální ředitel zmínil, že se v tomto trendu bude pokračovat. Dále navázal pozitivní zprávou o modernizaci železniční infrastruktury, jež se elektrifikovala nebo modernizovala na 97 km trati. Jednalo se o projekty například Uničov – Olomouc, Praha hl. n. – Praha Hostivař, Beroun – Králův Dvůr či prodloužení podchodu na pražském Hlavním nádraží.

Dále Jiří Svoboda mluvil o letošních prioritách Správy železnic, mezi které patří například modernizace a výstavba železničních koridorů 1, 2 a 4. „Myslím si, že by tratě další rozšíření výluk asi neusnesly. Je potřeba stavět, ale provozně jsme na hraně. Jsem rád, že v tomto roce dojde k dokončení modernizace trati Poříčany – Velim. Také začne platit nový jízdní řád. Samozřejmě je pamatováno i na ekologičnost, tím myslím elektrizaci trati,“ dodal k tématu generální ředitel SŽ. V letošním roce by mělo dojít k elektrizaci tratí Kladno – Kladno-Ostrovec, Brno – zastávka u Brna a dalších. Správa železnic myslí i na zvýšení bezpečnosti železniční dopravy, modernizaci železničních uzlů a stanic v Pardubicích a Plzni. Chystá projekt v České Třebové, který má schválené územní rozhodnutí. Z Německa v tomto roce také přijede nová souprava na vodíkový pohon, kterou bude SŽ využívat. Velkým tématem  byly rovněž vysokorychlostní tratě. Nejvíce se diskutovala VRT Via Vindobona, která povede z Berlína do Prahy a následně přes Brno do Vídně.

Jiří Svoboda se vyjádřil i k modernizaci tratě Praha – Letiště Praha – Kladno: „Tato modernizace narazila na spoustu úskalí, ale dnes to vše roste. Já se nejvíce těším na rekonstrukci a částečnou přestavbu Masarykova nádraží.“ Generální ředitel také informoval o investičních projektech  v roce 2022, do kterých patří modernizace tratě Blansko – Adamov – Brno. „Jsem rád, že jsme všichni našli odvahu od přípravy až po realizaci, která probíhá. I když se do toho nikdy nikomu nechtělo, bude to určitě pro cestující velký časový přínos, a to stojí za to. Řízení provozu je každý den velmi složité, ale asi se nám blízká na lepší časy,“ dodal. 

Téma VRT velmi rezonuje

„Projel jsem západní státy, kde proběhly schůzky se zástupci  ostatních států. Hovořilo se o tématu VRT. Uvítal bych dokončení všech projektů, ale projekty VRT všechno zastínily. Toto téma rezonuje hlavně ze strany Německa a Rakouska.  Čím dál více zpřesňujeme  navazující části a dostupnosti jednotlivých lokalit. Přínos bude obrovskou synergií. Máme čísla z Anglie, která nám potvrdila pozitivní zprávy ohledně ekonomiky a VRT. Tato čísla nám dodala i Francie. Tento způsob dopravy mění význam ekonomiky,“ pronesl na úvod k tématu VRT generální ředitel SŽ.

Ve stejném čase chce SŽ ale také rozjíždět projekty nových terminálů pro VRT, protože tratě VRT nebudou využívat stávající tratě a uzly. Je tedy nutné budovat samostatné terminály. Jiří Svoboda podotkl, že s VRT je také úzce spojena silniční doprava z hlediska parkovacích míst u těchto terminálů. „I když tady nebudou přímo vysokorychlostní spoje v maximální rychlosti, tak věřím, že tady ty vlakové soupravy, které budou jezdit na tu nejmenší stanovenou a požadovanou rychlost, se tady nacházet budou. Některé spoje někde zastavovat nebudou, protože jednotlivé spoje budou takovou konkurencí pro nízkonákladové lety,“ dodal Jiří Svoboda. Pro dálkovou dopravu se bude využívat nejspíše vlak SPRINTER, který může jet maximálně 320 km/h a poté vlaky s rychlostí 200 – 250 km/h. Stavby VRT vycházejí ze skutečností, které Češi sbírají tam, kde už vysokorychlostní tratě jsou. Na konferenci byl také představen finanční plán pro VRT. V roce 2022 je pro VRT vyhrazeno 508 mil. Kč, v roce 2023 je to zhruba 1,5 mld. Kč, v dalším roce je to asi 2,2 mld. Kč a mezi lety 2025 a 2026 by částka měla činit něco mezi 4,2 – 4,7 mld. Kč.

„Chci poděkovat za rok 2021. Vše bylo naplněno a dočkáme se posunu moderní železnice, tomu věřím včetně VRT. V letošním roce chci vytvořit samostatnou organizační jednotku pro přípravu VRT včetně provozuschopnosti. VRT by neměly být přínos jenom pro cestující, ale i zhotovitele a pro český průmysl,“ tímto svou řeč ukončil Jiří Svoboda, generální ředitel SŽ.

Autor: Bc. Karel Geba