Jaký byl druhý a třetí den Czechbusu 2022 a veletrhu Smart City?

I středa měla hojný program! Návštěvníci konferencí se nenudili

Ve středu se zájemci sešli v 10:00 v přednáškovém sálu 4, kde v rámci konference Čistá energie v hromadné dopravě začal prezentovat Adam Scheinherr za magistrát hl. m. Prahy. Středeční Blok I se věnoval Smart City řešení pro hromadnou dopravu. Náměstek mluvil hlavně elektrifikaci o autobusové dopravy a uvedl, že autobusy v Praze ujely 35 % ze 178 mil. kilometrů za rok v rámci všech prostředků. Nejvíce cestujících využívá v Praze metro (48 %) a autobusy jsou na 25 %, přičemž DPP přepravil za rok 1,3 mld. cestujících. „Naše strategické cíle jsou jasné, chceme do roku 2030 snížit emise CO2 o 45 %,“ řekl ambiciózně náměstek primátora Prahy pro dopravu. Hlavní město Praha se neustále snaží elektrifikovat své tratě, aby docházelo k vyššímu komfortu jak pro řidiče, tak cestující. V tomto směru probíhá i výstavba trolejového vedení. Nejznámější trolejbusová linka 119 by měla vést z Nádraží Veleslavín na letiště Václava Havla. V budoucnu se plánuje na letiště napojit i vlakové spojení, pokud k tomu dojde, Praha tuto linku nejspíše zruší. Jako druhý se mikrofonu ujal David Michalička, starosta města Říčany, který ukázal náhled na to, proč by mělo být MHD v malých městech zdarma. Tento model v Říčanech funguje pro tisíc obyvatel s cílem, aby ve městě bylo méně aut. Město Říčany razí cestu toho, že vozit se po městě může být ještě rychlejší než jet autem, a proto zavedlo například školní linky. Vše funguje v rámci tří základních linek a 6 autobusů, které fungují bez administrativy, což navíc snižuje náklady. „Provedli jsme sčítání, kolik lidí MHD jezdí. Ukázalo se, že když jsme měli 3 vozidla a jezdilo to po hodině v každém směru, tak to nebylo tak využívané. Zdvojnásobili jsme to, jezdí to každých třicet minut a využívanost stoupla rapidně,“ potvrdil starosta města Říčany. Za společnost E.ON Energie jako další promluvil Jakub Kott, jeho tématem byl provoz elektrických vozidel z hlediska infrastruktury a administrace. Popsal, jak E.ON buduje nabíjecí sítě pro elektromobily například pro společnost rohlik.cz. „Já jsem zastánce toho, že kolik elektroaut máte, tak tolik musíte mít nabíjecích míst,“ zmínil zástupce E.ON. S optimalizací světelných signalizačních zařízení (SSZ/semaforů) pro hromadnou dopravu za využití real-time dat přišel Jan Čmelík z Traffic Smart. „V Praze projede dopravní semafory přes 660 000 aut denně a některé ty semafory nejsou správně optimalizovány,“ začal Jan Čmelík. Ten dále popisoval, že jeho firma vyvíjí systémy, které dokáží lépe koordinovat smyčky na světelných značeních v reálném čase tak, aby nedocházelo ke zpomalování provozu. Svou prezentaci po menší pauze ukázal i Josef Daněk z ANTHONYapp, který řešil SMART parking/SMART mobility. Jeho společnost se snaží digitalizovat dopravní svět skrze kamery, které v některých případech řídí dopravu ve městě. „Spravujeme kamery v rámci Smart City, které sledují na kamerách auta. Je to v rámci programu, kdy ty kamery ví, že je auto v systému a například hlídá, zda má zaplacené parkovací místo a podobně. Chceme vše implementovat i na bezpečnost provozu, kdy se záběry budou rychle předávat dispečerům, kteří by mohli při důležité události okamžitě zavolat záchranné složky k místu havárie,“ zmínil Josef Daněk a pokračoval: „Také implementujeme různé aplikace, aby v nich bylo vidět volná placená i neplacená parkovací místa.“ Poslední v bloku prezentoval vzdálenou diagnostiku autobusové dopravy Libor Gebert ze ZF Bus Connect. Poté se konference v bloku 2 věnovala dotacím. Slova se jako první ujal Ladislav Mlčák z TAČR. Jeho prezentace byla o financování výzkumně-vývojových aktivit z programů Technologické agentury ČR. Dotační možnost pro dopravce na nákup vozidel, plnících stanic, úspory energií a vody odprezentoval Richard Budzák z Regionální poradenské agentury. A vše zakončil Jakub Ditrich za powebox.one. Jeho tématem bylo IROP a financování Smart infrastruktury pro cyklo-dopravu.

V Kongresovém sále zase probíhala konference „Elektrické autobusy a vlaky pro město XI“. Tuto akci pořádal Ing. Jakub Slavím MBA – Consulting Services. Martin Janda z Ministerstva pro místní rozvoj ČR započal konferenci s prezentací o financování nízkoemisních vozidel MHD z IROP, přičemž jeho prezentace byla obdobná jako předchozí den. Na toto téma navázal z MDČR Jan Bezděkovský, který se uvedl podporu nízkoemisní a bezemisní dopravy v gesci MDČR. Dalším tématem byly možnosti financování vozového parku, kterou měla pod svou záštitou Ing. Dana Neubergová, ředitelka Bank and Direct channel UniCredit Leasing. Pro dopravce tato společnost nabízí výhodné úvěry, přičemž nejlepší financování pro dopravce je formou dotací z EU. V 10:10 dostal mikrofon do ruky Marcel Páter ze společnosti Schunk Carbon Technology a hovořil o EN 50696 nabíjecím rozhraní pro rychlé a efektivní nabíjení bateriových vozidel. „Unifikace nabíjecích rozhraní v souladu s normou EN 50696 je nutná pro zabezpečení kompatibility nabíjecích systémů při rozšiřování flotil bateriových vozidel. Týká se to nejen kompatibility vozidel různých výrobců se stávající infrastrukturou, ale také kompatibility různorodé flotily s nabíjecí infrastrukturou od různých dodavatelů,“ dodal. Po Coffee breaku vystoupil pořadatel Jakub Slavík, který měl co říct k vývojovým trendům a novinkám v oblasti elektrických autobusů a městské a příměstské kolejové dopravy. „Rychlý rozvoj moderních technologií napomáhá dosahování ekologických a klimatických cílů v městské mobilitě,“ řekl Slavík. Následoval diskusní blok, ve kterém byli vidět Martin Dutko, jednatel Koordinátora ODIS, a Martin Chovanec, ředitel technického úseku Dopravního podniku Ostrava. Martin Chovanec například prozradil, že v Ostravě jezdí 227 CNG autobusů a 32 elektrických autobusů, přičemž 35 dieslových vozidel slouží jako záloha. Konference pokračovala prezentací Marcela Pátera o nabíjení drážních vozidel s bateriovým nebo hybridním pohonem. Michal Zahrádka za Schunk Carbon Technology představil moderní trendy pro digitalizaci pantografů pro vlaky a tramvaje. „Bezpečnost a funkčnost železniční infrastruktury i vozidel závisí také na stavu trolejového vedení a pantografů. Data z provozu však příliš často postrádají kvalitu a kvantitu potřebnou k vytvoření prediktivních opatření, která zvyšují bezpečnost a snižují provozní prostoje,“ řekl Zahrádka a dodal: „Nyní jdeme ještě o krok dále a naše systémy přenosu energie se stávají inteligentní, čímž přispíváme k tomu, aby byly železnice bezpečnější, ekonomičtější a efektivnější.“ V neposlední řadě vystoupil Mikolaj Bartlomiejczyk z Dopravního podniku GDYNĚ (PKT). Ten se snažil přijít na to, jak snížit náklady na baterie například v trolejbusové dopravě. To byl celý středeční den veletrhů, ve čtvrtek výstava pokračovala, avšak bez doprovodného programu.

Autor: Karel Geba