Jan Bureš, neuvolněný zastupitel starající se o dopravu Karlovarského kraje: Krátkodobé cíle se budou soustředit na dokončení dotačních projektů CNG autobusů

Na budoucí priority kraje v oblasti dopravní infrastruktury je nutné nahlížet z časového pohledu

Pane inženýre, jaké jsou budoucí priority Karlovarského kraje v oblasti dopravní infrastruktury?

Na budoucí priority kraje v oblasti dopravní infrastruktury je nutné nahlížet z časového pohledu. Krátkodobé cíle se budou soustředit na dokončení dotačních projektů CNG autobusů, které zasáhnou dopravní obslužnost v celém kraji. Od 1. 1. 2024 kompletně nahradí stávající staré dieselové autobusy. Zároveň se kraj bude soustředit na pokračování obnov a oprav silnic druhé a třetí třídy, jež má v majetkové správě. Ze střednědobého sledování cílů to bude bezesporu dokončení dálnice D6 zejména v úsecích mezi Bošovem a Karlovými Vary a od Chebu na Pomezí. Z dlouhodobého hlediska bude zapotřebí řešit rozsáhlou síť krajské regionální železniční dopravy, a to zejména železničního svršku. Bude zapotřebí, aby stát a Správa železnic definovaly, jaká technologie provozu bude na regionálních tratích v budoucnu reálná. Tedy zda elektrický provoz pod trolejí, elektrický bateriový nebo vodíkový, popřípadě různé kombinace. Podle toho bude muset kraj definovat své nové podmínky do budoucích soutěží na zajištění železniční dopravní obslužnosti.

Neustále rostou rozpočty na výstavbu a obnovu dopravní infrastruktury, z čehož profitují i kraje. Je podle Vás pozitivní, že rozpočty neklesají? Karlovarský kraj zcela jistě také dostane svou část na obnovu silnic II. a III. třídy. Do jakých úseků budete investovat?

Krajské silnice II. a III. tříd se revitalizují či opravují podle skutečných potřeb v závislosti na disponibilních finančních prostředcích. Kraje dostaly tyto silnice od státu s obrovským investičním dluhem, který se rok za rokem snažíme zmenšovat. Důležité proto je, aby se jednotlivé úseky pro komplexní rekonstrukce a opravy určovaly relevantním způsobem. K tomu nám slouží Systém hospodaření s vozovkou, který manažerům Krajské správy a údržby silnic pomáhá při hodnocení celého souboru kritérií pro určování priorit a potřeb na úseku silniční údržby.

Již dříve jste za Karlovarský kraj zmiňoval, že prioritou je dálnice D6, která tvoří spojení s Prahou. Předpokládám, že tomu je tak i nadále. Jsou zde ale i jiné projekty, které mají svou důležitost v celorepublikovém měřítku?         

Jednoznačně ano. Silniční spojení se sousedním Plzeňským krajem je celkem obstojné, až na oblast Bečovských serpentin, ale spojení na našeho severozápadního souseda, Ústecký kraj, tedy silnice I/13 je absolutně nedostačující. Stačí jedna malá dopravní nehoda a tato důležitá tepna je na celý den neprůjezdná. Alternativu objíždění nemá. Silnice I/13 přitom propojuje hned tři kraje Karlovarský, Ústecký a Liberecký, takže celorepublikové měřítko je neoddiskutovatelné. Tady jednoznačně požadujeme, aby byla ve čtyřpruhu. Nápady jako střídavý třípruh pro nás nemají význam a prakticky se na stávajících problémech s touto silnicí nic nevyřeší.

Mnoho krajů se snaží investovat i do udržitelné městské dopravy (MHD), kde se využívá vodíkových autobusů. Jak je na tom váš kraj v této oblasti? Probíhají projekty tohoto typu?

Jak už jsem zmínil, v prioritách Karlovarského kraje je poslední finální fáze čtyř projektů kraje na výměnu stávajících dieselových autobusů v celém regionu za nízkoemisní CNG autobusy. Pokud jde o vodík, vidíme priority na železnici, ale zde půjde o společné řešení kraje, státu a Správy železnic. Jednání aktuálně probíhají a výsledné závěry, jak bude vypadat budoucnost na železnici, lze očekávat v následujících letech.

Obecně lze však říci, že VRT vlaky můžou značně pomoci k rychlejším dopravním přesunům

Ze silnice přejdu na železnici, která má Karlovarském kraji svou úlohu. Jak moc důležitá je podle Vás železnice pro váš kraj? Do čeho by finance z pohledu karlovarské železnice měly jít? Je zde akutní projekt?

Tuto oblast jsem již nakousl u vašeho obecného dotazu k dopravní infrastruktuře, neboť systémy silniční i železniční se vzájemně doplňují a je nezbytná jejich integrace. Železnice na rozdíl od krajských silnic krajům nepatří, a proto do nich nemůžou investovat krajské prostředky. Jde o investice státní a kraje se musí se státem a se Správou železnic dohodnout na její budoucnosti. Musí se tak ale stát na základě relevantních podložených argumentů, jaké možnosti jsou na té, které regionální trati vůbec možné, a to jak z ekonomického, tak z technologického hlediska. Byl by například nesmyl, aby kraj trval na elektrifikaci tratě, která má řadu tunelů, které v podstatě nebude možné z ekonomického hlediska rozšířit tak, aby se dala instalovat do tunelu trolej. Odborné diskuse nyní probíhají. Z nich následně vyplynou nové projekty, které, doufám, získají i podporu státu.

Velkým tématem na železnici jsou i vysokorychlostní tratě (VRT), přičemž jedna z tratí by měla vést přes Ústecký kraj do Drážďan. Jak vnímáte toto téma z pohledu Karlovarského kraje? Co tento projekt přinese Karlovarskému kraji? A jak by se vám v budoucnu líbila VRT skrze Karlovarský kraj?

Na toto téma se ne příliš dobře odpovídá. Podle plánů EU a státu by přes Karlovarský kraj VRT vůbec neměla vést. Pokud by vedla, tak je zase otázkou, zda by VRT vlaky vůbec v kraji zastavovaly, třeba alespoň v krajském městě. Pro zastávky vlaků VRT totiž platí určité podmínky spolufinancování EU, jak velká musí být města, aby se ekonomicky vůbec vyplatilo, aby měl VRT vlak v takovém městě zastávku. Obávám se, že v našem kraji tyto parametry nesplňuje žádné město. Obecně lze však říci, že VRT vlaky můžou značně pomoci k rychlejším dopravním přesunům a můžou pozitivně ovlivnit celostátní ekonomiku i ekonomiku krajů, kudy VRT povede.

V kraji však máte i mezinárodní letiště, ze kterého se aktuálně bude v letní sezoně létat do tří destinací – turecké Antalye, na Heraklion a do Varny. Plánujete ještě více jako kraj zainvestovat do karlovarského letiště? Lidé z vašeho kraje rádi létají za teplem, budou se destinace rozšiřovat?

Investice kraje a zejména dotačních prostředků musí být směřována do rozšíření a prodloužení přistávací dráhy. Jde o parametr, který je zásadním handicapem pro budoucnost využití a rozvoje našeho letiště. Důvody zde nebudu rozebírat, neboť to by bylo na samostatné dlouhé téma. Karlovarský kraj není cestovní kanceláří a není a nemůže být naším cílem organizování létání občanů kraje za teplem. Kraj je tu od toho, aby připravil a zajistil podmínky pro to, aby o naše občany měly větší zájem cestovní kanceláře, letecké společnosti a zahraniční turistické destinace. To je to, co následně roztáčí ekonomiku v tomto segmentu dopravy. Naším cílem je podpora a kvalitní infrastruktura a v tom budeme pokračovat.

Autor: Karel Geba.