Otevřít menu
Doprava dnes
-

Jan Šťovíček: Funkce prezidenta Autoklubu ČR je složitá

Jan Šťovíček, prezident Autoklubu ČR, je mužem mnoha tváří. Nejenže se věnuje naplno motorismu, ale také se obecně zajímá o český sport. Teď navíc působí i v biatlonových komisích unie IBU. V našem rozhovoru jsme ho vyzpovídali z toho, jaká byla jeho cesta k motorismu. Jak náročné je vykonávat pozici prezidenta Autoklubu ČR?

11:23 / 28. listopadu 2022
Jan Šťovíček: Funkce prezidenta Autoklubu ČR je složitái

Foto: Prezident Autoklubu ČR Jan Šťovíček. Zdroj: Autoklub ČR.

Můžete si dovolit to, co na silnici nikdy, a v běžném provozu pak jste jako beránek, říká s nadhledem Jan Šťovíček

Pane Šťovíčku, na úvod bych se zeptal na to, co Vás lákalo k motorismu. Vy jste v minulosti působil jako právník v dopingových kauzách, přičemž jste se poté oddal sportu, zejména motorismu. Jak jste se k němu vůbec dostal? Měl jste již dříve k motorismu blízko?

Motorsport mě lákal od malička. Už jako kluk jsem v televizi sledoval závody, jen jsem se pořád nemohl rozhodnout, jestli mě víc baví auta nebo motorky, bylo to tak nastejno. A nakonec osud tomu chtěl, že jsem vyzkoušel obě disciplíny. Ale začínal jsem vlastně jako funkcionář, což je zvláštní, většinou tomu bývá naopak. V roce 1998 jsem byl jmenován do právního panelu Evropské motocyklové unie, a abych si zkusil, o co jde, jel jsem ještě tentýž rok svůj první závod na “dakšně” stopětadvacítce (upravený produkční silniční motocykl – pozn. aut.). Pak přišly další funkce v Mezinárodní automobilové federaci FIA, u odvolacího soudu a v Mezinárodní motocyklové federaci FIM. Soudil jsem mnoho motoristických kauz, třeba i z Formule 1.

Vy jste začínal jako funkcionář, ale dále jste se také stal závodníkem. Co Vás láká více? Auta či motorky? A jaké to vlastně je, když sedíte za volantem při závodě? Je tam mnohonásobněji větší stres než v klasickém provozu? Jezdil jste například v kategoriích GT3 na české úrovni. Jak na to vzpomínáte?

Jak už jsem zmínil, mně se odmalička líbí obě disciplíny, stejně jako třeba sajdkárkros nebo čtyřkolky. Závodil jsem na silničních motorkách, v dalších letech jsem vyzkoušel i automobilový sport, konkrétně v okruhových GT3. Jezdil jsem i mistrovství Evropy, a jako každý závodník vám řeknu, že stres opadne ve chvíli, kdy se rozsvítí zelená světla. Jízda na okruhu v autě i na motorce je úžasný zážitek, který by si každý měl zkusit. Můžete si dovolit to, co na silnici nikdy, a v běžném provozu pak jste jako beránek. Vzpomínám na to moc rád.

Od roku 2016 jste prezidentem Autoklubu ČR. Jaké zodpovědnosti padají na Vaši hlavu v této pozici? Mohl byste nám prosím také přiblížit Vaši cestu k této nejvyšší pozici v uvedené organizaci? Jak náročné je tuto pozici vykonávat?

Z pozice prezidenta Autoklubu ČR jsem zodpovědný za celou činnost spolku, i když jsme samozřejmě organizací s demokratickými principy a v Prezídiu mám jeden hlas, nikoliv rozhodující. Podle stanov je nejvyšším orgánem Valná hromada složená ze zástupců všech našich pobočných klubů. Chtěl bych poděkovat svým kolegům z Prezídia, bez jejich pomoci a spolupráce si to nedovedu představit. Stejně tak chci poděkovat i všem předsedům a členům našich komisí. Ale výrazně vnímám to obrovské nasazení a nadšení všech činovníků a organizátorů v našich klubech, díky kterým se konají sportovní podniky, veteránské akce a srazy karavanistů. Přitom to dělají zejména jako zájmovou činnost ve svém volnu a zdarma. Právě ti tvoří naši vysokou reputaci, a to i v zahraničí. V Autoklubu ČR jsem se začal angažovat v roce 2002, od roku 2010 jsem byl zvolen viceprezidentem pro vnější vztahy a o dva roky později jeho prvním viceprezidentem. V roce 2016 jsem na základě široké nominace klubů a dohody s tehdejším prezidentem kandidoval a byl zvolen. Ta funkce je složitá, protože musíte vědět něco o všem, co Autoklub dělá, a to je široká škála od aut po motorky, veteránské hnutí, karavaning a obecný motorismus. Nejde znát každý detail, ale musíte mít o všem povědomí a znát lidi, kteří to dělají.

Pod záštitou Autoklubu ČR se pořádá historická a velmi známá veteránská jízda 1000 mil československých, akci letos podpořil i ministr dopravy. Tento závod, který nese svou tradici, láká mnoho fanoušků historických vozů. Letos se ho zúčastnilo asi 120 motoristů. Splnil tento závod své cíle? Jde spíše o připomenutí krásy českého motorismu nebo sportovní výsledky?

1000 mil československých patří mezi klenoty historie našeho motorsportu, za první republiky se jednalo o jeden z nejprestižnějších závodů, které naši předkové v Autoklubu republiky Československé vymysleli a pořádali. O jeho tehdejším významu svědčí i fakt, že nad kategorií vozidel domácích značek měl patronát prezident T. G. Masaryk a vítězné posádce věnoval pohár. Dnes se koná jako vzpomínková jízda historických automobilů a patří mezi nejvýznamnější veteránské akce. Podařilo se nám před třemi lety vrátit jeho start před klubový dům Autoklubu, probíhá podle totožného scénáře jako kdysi. Těší nás, že 1000 mil získává stále větší zájem veřejnosti a je dnes oslavou našeho mobilního kulturního dědictví. Z tohoto pohledu to vnímáme, i když jde také o výsledky. „Míle“ jsou součástí našeho šampionátu GRAND PRIX historických automobilů. Ale dnes se závodí v rychlosti, jde o jízdu pravidelnosti, vyhrává posádka, která ve vybrané etapě docílí ve dvou jízdách nejmenšího časového rozdílu.

Jak byste zhodnotil celkově letošní sezónu z pohledu motorismu a Autoklubu ČR? Uskutečnily se letos nějaké akce, které byste chtěl vyzdvihnout?

Vzhledem k tomu, že motorsport zahrnuje spoustu disciplín, výčet úspěchů našich reprezentantů by byl velmi široký, od titulů mistrů světa, evropských šampionů a dalších vynikajících medailových umístění. Česká republika patří v motorsportu mezi světové velmoci, a to i díky řadě prestižních podniků a organizátorského umu našich pořadatelů. Ať už zmíním MS v motokrosu v Lokti, MS superbiků v Mostě, zlínskou Barum Rally, plochodrážní Zlatou přilbu v Pardubicích, ME v autokrosu v Přerově, hned tři domácí soutěže MS v sajdkárkrosu, ty nás řadí ve světovém žebříčku hodně vysoko a lákají k nám řadu sportovních fanoušků ze zahraničí.

Světová rada motosportu FIA schválila, že Formule 1 zavede do roku 2026 nové pohonné jednotky, prozradil prezident Autoklubu ČR

Jak vnímáte sílu motorismu v České republice? Máme velkou historii v motorismu, což připomíná i závod 1000 mil. Čechy auta a motocykly obecně baví, přičemž máme mnoho zkušených a známých jezdců. Ti jsou většinou vidět i například na Dakaru.

Motorismus má v České republice hlubokou a úspěšnou tradici. Je to i zásluha našich otců zakladatelů, kteří už v roce 1904 založili Český klub motocyklistů a Český klub automobilistů. Právě oni se zasloužili o rozvoj motorismu a podporu výroby vozidel, na které v dnešní době navazujeme. Dnes tvoří výroba automobilů páteř české ekonomiky. Máte pravdu, české fanoušky a fanynky motorsport moc baví, a právě Rallye Dakar patří mezi nejsledovanější závody. Ale jsou i další podniky, které lákají spoustu příznivců, ať už se jedná o rally, motokros, autokros, plochou dráhu a další disciplíny. Důkazem jsou množství fanoušků podél tratí našich soutěží.

Evropská unie však míří k ekologické dopravě, kdy chce do roku 2035 zastavit výrobu aut na spalovací motor. Jak na Vás působí toto téma? K motorismu přece silné motory, které vydávají zvuk patří. Mnoho lidí tvrdí, že bez zvuku a tahu spalovacího motoru nemá motorismus smysl. Dá se to podle Vás nahradit nějakou alternativou?

Ekologizace silniční dopravy, která je v Evropě postavena na zavádění elektrických vozů, probíhá a její proces do příštích let je nastaven. Můžeme diskutovat o tom, zda je tento směr ten pravý, do jaké míry jde o odborné nebo politické rozhodnutí. Každopádně všichni víme, že z hlediska ochrany životního prostředí jsou kroky na tomto poli potřebné, ale vedle silniční je třeba se zabývat také lodní a leteckou dopravou, kde jsou ty dopady pro planetu ještě závažnější. Já vidím možnou alternativu v použití syntetických pohonných hmot. Je potřeba, aby se to dostalo trošku do povědomí veřejnosti. Jedním z posledních rozhodnutí, které jsme přijali na Světové radě motorsportu FIA, je zavedení nových pohonných jednotek od roku 2026 ve Formuli 1. Vedle dnes již známé rekuperace energie budou poháněny motory na syntetická paliva. Myslím, že toto je skutečně budoucnost bezuhlíkového provozu motorismu nebo motorsportu. Je potřeba jenom zapracovat na tom, aby ceny těch paliv byly nižší. Zatím je to poměrně drahé, ale s časem a s vývojem se sníží jejich cena na úroveň fosilních paliv. Jeví se mi to jako ta správná alternativa, kterou vyžaduje Green Deal a další ekologické aktivity.

Už existují i závody elektrických vozidel. Nemyslíte si, že zájem o motorismus díky elektrifikování závodů opadne? Zajímalo by nás, zda nevíte, jak na to reagují někteří jezdci.

Zda elektrické závodní vozy získají popularitu u současných příznivců vůně a zvuku závodních strojů, je otázkou, zatím tomu tak není. Ve Zlíně při Barumce fanoušci elektrické rally vozy vypískali…

Jaké jsou výhledy Autoklubu ČR do budoucna? Jaké máte cíle a co plánujete? Na která témata budete chtít dávat důraz? Co je potřeba v ČR z pohledu motorismu řešit?

Určitě budeme chtít dostat k nám další významné podniky světové úrovně, chystáme jeden, a bude to velká pecka, už na příští rok. V tom nám pomáhá i moje pozice ve vedení mezinárodních federací, bez toho by to nešlo. Určitě budeme podporovat české talenty, aby dosáhly úspěchů v mistrovství světa a Evropy. A určitě se budeme dále věnovat projektům v obecném motorismu a road safety. Budeme zkrátka plnit naši dlouhodobou misi.

Vy jste se na konci června letošního roku stal členem Národní rady pro sport, kde se zabýváte dlouhodobými a aktuálními problémy ve sportu. Co je podle Vás nutné, aby se ve sportu v současné době řešilo? Jsou to drahé energie? Či nedostatek dětí, kteří o sport ztrácejí zájem?

Sport má tisíce problémů a mě dost mrzí, že politici řeší novelou zákona o podpoře sportu jen z křesla. Vytváří tříčlennou správní radu a desetičlenou dozorčí radu NSA, kam se asi chtějí poslanci posadit, ale to sportu vůbec nepomůže. NSA potřebuje strukturální reformu, i kdyby ji v současném stavu vedl geniální manažer, nehne s podstavem špatně placených zaměstnanců a narazí na nemožnost cokoliv prosadit bez přístupu na jednání vlády. Politici by měli řešit financování sportu a transformaci NSA na ministerstvo. To nám pomůže. Na druhou stranu chápu, že sport politikům smrdí, díky pánům Peltům a dalším, kteří jsou za své jednání ve sportu trestně souzeni, a pošpinili tak obraz celého sportu. Jsme prostě v jednom pytli za gaunery a zloděje. Ani osobní spory typu Jansta vs. Kejval sportu nesvědčí, jen prohlubují rozvrat. Myslím, že je načase, aby tihle sportovně političtí dinosauři opustili prostor a přenechali vedení sportovních organizací mladším a neposkvrněným činovníkům.

Vy jste již mnohokrát zastupoval české sportovce v dopingových kauzách či u arbitráží. Jste také členem představenstva Mezinárodní federace motocyklistů. Jste i předsedou Antidopingové komise FIA. Teď jste zabrousil i do světového biatlonu. Kde na to všechno berete čas? (smích) Co tato zastoupení v těchto mezinárodních organizacích obecně přinášejí českému sportu?

Antidoping ve FIA už nevedu, není to kompatibilní s členstvím ve Světové radě motorsportu. V IBU jsem proto, že mě požádal o pomoc Jura Hamza, viceprezident, který po čistce organizace po odchodu předchozího prezidenta Besseberga potřeboval nové tváře zejména v právní a etické oblasti a boji proti dopingu. Moje mise tam už ale bude spět po konci, není to můj sport a prostředí tam snad vygeneruje vlastní kádry.

Autor: Karel Geba

zpět na články

inzerce

nahoru