Jiří Svoboda a Martin Kupka odkryli vývoj železničních staveb pro rok 2023!

Rekordní rozpočet pro rok 2023 znamená rozjezd zásadních staveb

Nadcházející rok bude pro železničáře významný a důležitý, jelikož rozpočet Správy železnic bude rekordní. Správa železnic bude disponovat rozpočtem 61,9 mld. Kč, přičemž bude možnost jej navýšit na 70,4 miliardy Kč skrze úvěr od Evropské investiční banky (EIB). Na investice může být vyhrazeno až 48,5 mld. Kč. Díky němu se rozběhnou významné stavby na několika traťových úsecích. Jedním z nich například bude úsek na pražské letiště, s nímž je spojena i modernizace Masarykova nádraží. Započít by měla i modernizace stanic Praha-Smíchov či Praha-Bubny. Akcelerovat by měla i projektová příprava vysokorychlostních tratí (VRT). Finance by měly přispět v polovině roku 2023 také k navrácení dálkových vlaků na první koridor.

„Pro železnici máme připraven rekordní rozpočet až 70,4 miliardy Kč díky předpokládané finanční pomoci Evropské investiční banky, kterou se nám podařilo vyjednat. A také zahájíme spoustu dlouho odkládaných staveb, které naše železnice zoufale potřebuje,“ řekl na tiskové konferenci ministr dopravy Martin Kupka a dodal: „Považuji za nesmírně důležité, abychom tempo modernizace železnic zachovali a v některých případech také zrychlili. Leží před námi velký úkol v podobě vysokorychlostních tratí, napojení Letiště Václava Havla na železnici nebo implementace systému ETCS. To vše je díky současnému finančnímu rámci možné.“

„Železnice by v příštím roce měla poprvé čerpat nejvyšší objem financí ze všech dopravních sektorů. Předpokládaný rozpočet je silně proinvestiční a umožňuje pokrýt nejen všechny probíhající akce, ale především zahájit nové významné stavby. Jenom na investiční činnost by tak v příštím roce mohlo postupně směřovat až 48,5 miliardy korun,“ doplnil generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.

Významné železniční projekty roku 2023

Zelenou v roce 2023 dostane zejména připravovaný projekt trati Praha-Letiště Václava Havla – Kladno. Započnou práce mezi stanicemi Kladno a Kladno-Ostrovec, přičemž se počítá i se zahájením staveb v úseku Praha-Bubny – Praha-Výstaviště. Tendr pro stavbu by se měl zahájit i pro projekt Praha-Ruzyně – Kladno a modernizace stanice Masarykovo nádraží. Nově zrekonstruované nádraží v centru Prahy se výrazně rozšíří, přičemž díky nové platformě poskytne kvalitnější propojení, kdy se zkrátí přestupní vazby na metro B. V Praze by také měla odstartovat modernizace stanice Praha-Smíchov a zdvoukolejnění Branického mostu. „Zásadní rekonstrukce začne i v Brně, kde zahájíme tendr na modernizaci stanice Brno-Královo Pole, která mj. počítá s výstavbou nové nádražní budovy. Realizace by měla začít v roce 2024,“ řekli Svoboda s Kupkou. Hledět se bude i na třetí koridor, na kterém dojde k optimalizaci úseku Karlštejn – Beroun, přičemž se na železnici bude pokračovat v instalaci evropského zabezpečovače ETCS. V provozu je momentálně 754 km tratí s ETCS, přičemž probíhá výstavba na 417 km tratí. V roce 2023 se dále naplno rozběhnou stavby zahájené na sklonku letošního roku.

Optimalizace trati mezi Mstěticemi a Čelákovicemi je posledním dosud nerekonstruovaným úsekem na velmi vytížené příměstské trati z Prahy do Lysé nad Labem. Očekávaná elektrizace a zdvoukolejnění trati Střelice – Zastávka u Brna naváže na už dokončenou první etapu stavby mezi Brnem a Střelicemi.

Projekt VRT nabírá na obrátkách

„V příštím roce bude pokračovat i intenzivní příprava nových vysokorychlostních tratí (VRT). Projekční práce běží na téměř 200 km tratí a v příštím roce se k nim přidají další úseky,“ prozradil generální ředitel SŽ a ministr dopravy. V roce 2023 budou dokončeny dokumentace pro územní rozhodnutí (DÚR) pro několik tratí, spolu s nimi také podklady pro procesy EIA. Zahájena bude příprava na tendry typu Design & Build a nastaveny budou procesy pro majetkoprávní vypořádání.

Nezapomíná se ani ne konvenční železnici, přejezdy a nádraží

Rozpočet na rok 2023 rovněž umožní plynulou projektovou přípravu staveb na konvenčních tratích, která bude zahrnovat i výkupy pozemků dotčených výstavbou. Ve zrychleném tempu budou moci pokračovat také akce zvyšující bezpečnost na železničních přejezdech, a to včetně výstavby mimoúrovňových křížení. V roce 2022 se dokončila modernizace 159 přejezdů za více než 2 mld. Kč a do konce roku se dokončí modernizace minimálně 200 přejezdů, což je víc, než Správa železnic plánovala.

„Pro nadcházející období připravujeme rekonstrukci více než 130 nádražních budov. Jedná se třeba o budovy v Karviné, Chebu, Klatovech, Českých Velenicích, Svitavách, Letohradě, Čáslavi, Hlinsku v Čechách nebo v Lovosicích,“ uvedlo se na Správě železnic. Aktuálně se rekonstruuje 68 výpravních budov. To zahrnuje zejména renovace památkových chráněných budov například v Českých Budějovicích, na pražském hlavním nádraží, V plzni či Pardubicích. Do rekonstrukcí nádražních budov šlo zhruba 2 mld. Kč.

Jak se hodnotí letošní stavební sezóna?

Rozpočet roku 2023 umožní pokračovat v aktuálně rozjetých stavebních plánech. Letos se hlavně modernizovalo na prvním koridoru mezi Prahou a Brnem, přičemž hodně se investovalo i do dokončení nových tratí na čtvrtém koridoru mezi Českými Budějovicemi a hlavním městem. Modernizací prošla také část třetího koridoru mezi Prahou a Plzní v úseku mezi pražským Smíchovem a Radotínem. Z pohledu zabezpečení došlo k dokončení instalace nejvyššího stupně zabezpečení ETCS mezi Olomoucí a Uničovem, kde se od 1. ledna jako na vůbec první trati v ČR spustí ostrý provoz. Cestující se můžou těšit na 11. prosinec, kdy se dokončí modernizace trati mezi Brnem, Adamovem a Blanskem. Po roce intenzivních prací se na tuto trať vrátí rychlíková spojení. Úsek prošel kompletní rekonstrukcí. Modernizována byla stanice Adamov

a zastávky Bílovice nad Svitavou, Babice nad Svitavou, Adamov zastávka a Blansko město. Bez omezení se bude cestovat i mezi Prahou a Kolínem, kde skončí modernizace tratí mezi Velimí a Poříčany. „Hlavním přínosem stavby je zkapacitnění trati prostřednictvím nových odboček v Cerhenicích a v Tatcích, které díky vložení nových výhybek umožňují vlakům přejíždět z jedné koleje na druhou. To mimo jiné pomáhá efektivněji řídit dopravu při mimořádnostech,“ zmínil Jiří Svoboda a pokračoval: „V polovině příštího roku skončí rekonstrukce trati mezi Brandýsem nad Orlicí a Ústím nad Orlicí, což přinese zásadní změnu pro cestující na lince mezi Prahou a Brnem. Veškeré dálkové vlaky budou namísto odklonu přes Vysočinu opět využívat první koridor. Do poloviny roku 2024 bude ještě pokračovat modernizace železničního uzlu Pardubice, která ovšem nebude mít zásadní vliv na provoz.“

Připravujíc se také důležité stavby, jako je projekt Velký Osek – Hradec Králové – Choceň. Realizace tohoto projektu bude v letech 2025–2030. Stavět se bude i na trase Plzeň – Domažlice – SRN v letech 2024 – 2030. Lepšího spojení se dočká Praha – Mladá Boleslav – Liberec, kdy realizace do Mladé Boleslavi bude v letech 2026 – 2031, do Turnova a Liberce poté v letech 2030 – 2035. Správa železnic se také nadále bude věnovat železnici bez bariér. V roce 2021 přišel nárůst asistence cestujícím o 54 % na více než 9 tisíc asistencí. V roce 2023 se plánuje spuštění provoz mobilních plošin.

Autor: Richard Mrkvička