Konference Železniční dopravní cesta nabídla i zahraniční poznatky!
V úterý 15. listopadu byl jeden z bloků věnován i zahraničním hostům z rakouských, německých či francouzských železnic. Ti hovořili o významu modernizace nádraží či vysokorychlostních tratí. Došlo i na rozebrání česko-německého projektu Krušnohorského tunelu!
Abychom mohli jednotlivá nádraží rozvíjet, museli jsme si ujasnit, na koho cílíme
Poslední úterní příspěvky na konferenci mířily spíše do zahraničí, protože poslední řečníci prozradili zkušenosti a plány zahraničních partnerů. K důležitosti designu železničních stanic, údržbě a rozdělení odpovědností vystoupil Viktor Plank z Österreichische Bundesbahnen (ÖBB). Ten jako hlavním bod vyzdvihl, že ÖBB chce 100% nárůst cestujících ve svých vlacích do roku 2040. A proto je podle něj nutné modernizovat nádraží a výpravní budovy. Tyto objekty musí cestující lákat svým designem, pohodlím a jednoduchostí. „I malá a střední nádraží mají význam v modernizaci. Na to se teď zaměřujeme,“ řekl rakouský železničář a pokračoval: „Abychom mohli jednotlivá nádraží rozvíjet, museli jsme si ujasnit, na koho cílíme a kdo je náš zákazník. Jsou to pravidelní cestující, u kterých známe jejich návyky, a poté je to skupina, která cestuje nepravidelně.“ U malých parkovišť je například důležité parkoviště, protože mnoho rakouských cestujících využívá vlak jako prostředek pro přesun do velkých měst, a proto se na své malé nádraží dopravuje autem. Nutno podotknout, že rakouská nádrží jsou situována hned vedle centrálního terminálu městské dopravy, aby dopravní systém byl co nejjednodušší. Na svého kolegu s tématem specifika údržby vysokorychlostních tratí navázal Marc Ledet ze Société nationale des chemins de fer français (SNCF). „Čím rychleji VRT bude jezdit, tím více energie spotřebuje, proto potřebuje silnou a rychlou údržbu a odpovědnost,“ podotknul Marc Ledet. Vysokorychlostními tratěmi mají Francouzi velké zkušenosti, a proto si Správa železnic bere poznatky právě od nich. „Řidiči během jízdy neuvidí postranní signály, a proto je důležité, aby nikdo u tratě nebyl, protože řidič na to nestihne zareagovat. Je tak nutné mít speciální zaměstnance, nástroje i organizaci,“ řekl Marc Ledet a dodal: „Kvalita tratě musí být velmi dobrá, aby docházelo k defektům, proto musí být pro vysokorychlostní tratě obecně dobrá lokalita. I nějaké vady na kolejích se zdají být prkotinou, ale naopak způsobují čím dál větší opotřebí, a proto někdy musí dojít k jejich výměně. Velký vliv na opotřebení kolejí má také geometrie kolejí. Na to se musí dát pozor.“ O přeshraničním projektu Krušnohorský tunel se dále rozpovídal Michael Menschner z Deutsche Bahn Netz AG (DB). Ten zdůraznil, že největšími problémy u projektu jsou výluky a uzávěrky tras pro nákladní dopravu. Avšak poté řekl pozitivní zprávu: „V roce 2025 skončí projektantské práce. Pak se vybere nejlepší varianta pro schválení tohoto projektu.“ V neposlední řadě se ke slovu dostal Michal Florián z firmy HROCHOSTROJ, který poodkryl inovace v technologii podbíjení. „Zásadou kvalitní směrové a výškové úpravy koleje tedy není zvýšení podbíjecích cyklů, ale zvýšení kvality práce a tím snížení celkových nákladů,“ pronesl Michael Florián. Ten dále hovořil o tom, jak HROCHOSTROJ využívá systém podbíjení. Od úterních tři hodin si mohli účastníci konference prohlédnout výstavu mechanizace a diagnostických vozidel, přičemž od 19:30 započal společenský večer.
Autor: Richard Mrkvička