Ministerstvo dopravy poodkrylo rozpočet na příští rok! Na konferenci ředitelů 2022 se mluvilo o posouvání staveb v čase a jejich prioritizaci! Jak na to reagovali zástupci ŘSD a SŽ?

Čekáme, co se bude v září odehrávat, hlásí z Ministerstva dopravy

Na Konferenci ředitelů projektových a investičních společností 2022 byl zajímavější druhý panel vystupujících, mezi kterými byl zástupce Ministerstva dopravy Luděk Sosna, ředitel odboru strategie MDČR. Ten hovořil o návrhu rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) na rok 2023, z něhož jsou financované dopravní stavby jak na silnici, tak železnici. Výbor fondu Ministerstva dopravy SFDI schválil návrh rozpočtu pro příští rok. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) chce pro SFDI 150,9 miliard korun. To je oproti loňskému roku o 23 miliard více. Ministerstvo dopravy i celý dopravní resort čelí těžkým chvílím, a proto chce MDČR hledat kromě klasických finančních zdrojů také alternativní cestu. Chystá se také jednání s Ministerstvem financí. Avšak nad tímto rozpočtem visí otazník, jelikož má být rozpočet pro Ministerstvo dopravy (MD) nižší o pětinu než v předešlém roce.

Na konferenci měla za Ministerstvo dopravy (MDČR) vystoupil Lenka Hlubučková, náměstkyně pro řízení sekce ekonomické a infrastrukturní. Místo ní se ale dostavil ředitel odboru strategie MDČR Luděk Sosna a věnoval se tématu financí.  "Čekáme, co se bude v září odehrávat. Můžeme předjímat, zda ta částka bude odpovídat, nebo bude snížena o několik miliard. My chceme udržet ten systém plánování liniových staveb. Pokusíme se zamezit extrémním výkyvům a udržet racionální plán staveb. Budeme se snažit i s tím číslem pracovat s ohledem na další roky,“ řekl Luděk Sosna.  Zástupce MD poté hovořil o tom, z čeho by se měl rozpočet SFDI skládat. „Nechci předjímat, zda to bude kombinace tradičních zdrojů, domácích či evropských nebo také kombinace alternativních v podobě nějakého úvěru,“ dodal k rozpočtu ředitel odboru strategie MDČR. Plánovaný rozpočet má být tedy tvořen z národních a evropských peněz, přičemž si Ministerstvo dopravy hraje s myšlenou úvěrů a dalších možností.

MDČR pravděpodobně ale přijde o 25 miliard, což se odrazí i v rozpočtu SFDI. „Pokud by bylo o 25 miliard méně, budeme muset reagovat. I debata o úvěrech byla, takže téma je na stole. My se budeme snažit být připravení na všechny možné situace,“ řekl Luděk Sosna z MDČR ohledně složité situace s financováním staveb. Ředitel odboru strategie ukázal  řešení: „Pan ministr má podklad staveb s podrobnými informacemi pro rok 2023 – 2025. Má tedy možnost si udělat nějaké interní priority. Já připomínám, že součet za aktuální tříletku je 145 staveb, což není málo. Je možné, že některé stavby se budou časově posouvat,“ řekl Luděk Sosna z MDČR.

Úbytek financí chce Ministerstvo dopravy řešit časovým posunem a prioritizací akcí. Tu bude doporučovat a směřovat na investorské Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správu železnic (SŽ). MDČR se bude v budoucnu zaměřovat hlavně na stavby na transevropské dopravní síti, protože podléhají určitých technickým specifikům, a navíc na ně mohou být použity prostředky získané z EU. Zástupce Ministerstva dopravy vidí prioritu v dopravní síti TEN-T. „Když bude někde řez, tak bude mimo síť TEN-T, ale spíše chceme stavby rozvolňovat v čase,“ podotkl Luděk Sosna z MD.

Jestli chceme do roku 2030 postavit  základní dálniční síť, tak musí rozpočty ŘSD stoupat

Ke slovu se poté dostal generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radek Mátl. Ten navázal na myšlenky Luďka Sosny: „Obáváme se odkladu. Po těch letech, kdy nebyly stavby, se dostáváme na druhý konec. Jsou stavby, ale chybí peníze. Bylo by nám to asi všem moc líto, protože ta práce, co se na tom odvedla, je obrovská.“

„Doufám, že se bude stavět. Je možné, že některé stavby se opravdu rozvolní v čase, ale na ty primární stavby prostředky budou,“ podotkl ředitel silničářů.

Poté generální ředitel ŘSD hovořil o stavbách, které mají prioritu. Bude jí například obchvat Prahy nebo propojení dálnice D1 a D11, které je na pořadu dne. U tohoto projektu bude například 2,3 miliardy korun na výkup pozemků. „Při optimistickém pohledu věřím, že v roce 2024 by se stavba mohla zahájit,“ řekl k tomuto témata Radek Mátl. ŘSD by potřebovalo, aby rozpočty v dalších letech v ohledu na stavby rostly. „Zhruba v roce 2024 budeme mít rozpočet asi 78 miliard korun a v roce 2025 bychom potřebovali 100 miliard,“ prozradil Radek Mátl. Upozornil na  důležité stavby: „Jestli chceme do roku 2030 postavit  základní dálniční síť, tak musí  rozpočty ŘSD stoupat. Musí stoupat poměrně dramaticky. Jestli si vezmete rok 2014, tak to byl rozpočet ŘSD 24 miliard korun. Letos to bude necelých 58 miliard, je to více než dvojnásobek. V roce 2024 a 2025 bychom potřebovali až 100 miliard. Chceme mít rozestavěnou dálnici na Polsko, Pražský okruh, kompletně celou dálnici D35, dokončit dálnice D3 v jižních Čechách a můžu pokračovat dále. Vykupují se pozemky, získávají se stavební povolení, vybírají se zhotovitelé. Ten tlak na státní rozpočet bude obrovský. Pokud se ale ty peníze seženou, tak jsem optimista.“

ŘSD také připravuje materiál, který v případě krize bude řešit priority jednotlivých projektů. Pracuje se s ním i v rámci rozpočtu ŘSD pro rok 2023, přičemž některé stavby pravděpodobně budou posunuty o rok dále. „Nedá se na stejnou rovinu dávat výstavba odpočívky a například výstavba obchvatu nebo dálnice. My si to chceme rozdělit do těchto jednotlivých módů,“ nastínil Radek Mátl plán prioritizace na ŘSD. Silničáři si vytvoří 7 skupin, do kterých dále budou rozdělovat finance. Je to z důvodu, že všechny oblasti jsou důležité a nejde určit přesně, která má větší váhu, a proto bude ŘSD postupovat systematicky ve všech oblastech. Jedna bez druhé se totiž neobejdou, řekl Radek Mátl.

Generální ředitel ŘSD také řešil pozastavení staveb, které by mohly zestárnout. U těchto objektů by mohlo dojít k propadnutí povolení EIA, které se týká životního prostředí. „To by byla situace opravdu nešťastná. Já jsem na ŘSD už 17 let, takže jsem si to prožil a vím, co to znamená. V roce 2015 jsme museli dělat na 100 významných akcí nové EIA, které propadlo podle nového zákona. A to ty stavby zastavilo na 2 roky,“ řekl zamyšleně generální ředitel ŘSD.

 VRT jsou součástí prohlášení vlády, takže úkolem pro nás je pokračovat v jejich přípravě

„To financování je klíčové. Doba od roku 2010 byla turbulentní, snažili jsme se vše dočerpat v rámci  operační programů, které tady byly. Myslím si, že jak ten náš investorský sektor, tak ten dodavatelský  to namlsalo. Bylo hodně projektů, běželo to rychlým tempem,“ řekl k aktuálnímu tématu ředitel odboru přípravy staveb SŽ Pavel Paidar. Množství zdrojů, které by pro SŽ mělo být vyšší, neovlivňuje přípravu ani realizaci jednotlivých projektů. Ty budou železničáři posouvat v čase, přičemž se zaměří na kvalitu před kvantitou.

Ředitel odboru přípravy ze SŽ dále hovořil jako generální ředitel Radek Mátl o prioritních projektech. „Já teď nechci známkovat, nebo prioritizovat jednotlivé VRT úseky a systém zabezpečení.  VRT jsou součástí prohlášení vlády, takže pro nás je úkol pokračovat v jejich přípravě.

„Nicméně, pro nás VRT znamená, že kromě té standardní projektové přípravy tady máme ještě další část, pro kterou budeme potřebovat další projektové kapacity. Ale není tady vize, že by se ty kapacity v rámci ČR navyšovaly. To je i hozená rukavice projektovému sektoru,“ řekl zástupce ze Správy železnic.

Autor: Karel Geba