Ministr dopravy Martin Kupka a generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda představili stavební sezonu Správy železnic! Co SŽ chystá?

Správa železnic staví o sto šest! Za první čtvrtletí roku 2023 se podařilo snížit celkovou dobu zpoždění vlaků

„Chci zdůraznit, že toto je rok rekordní. Je nachystáno až 70 miliard korun s tím, že jenom 45 miliard korun poputuje do investičních aktivit. Znamená to významnou vzpruhu pro českou železnici v odstranění několika úzkých hrdel. Zmíním ty nejvýznamnější projekty, které se letos dokončí nebo začnou. Zprovozníme modernizovaný úsek mezi Ústí nad Orlicí a Brandýsem nad Orlicí, ještě před tím se podaří zprovoznit modernizovaný úsek mezi Poříčany a Velimí, a zároveň se vrátí všechny expresní a rychlíkové spoje na trať mezi Brnem a Blanskem. Bude to znamenat významné zrychlení dojezdové doby do Brna či Vídně. Dále je to pak zdvoukolejnění Radotínského mostu, zároveň bychom rádi spustili modernizaci na úseku mezi Karlštejnem a Berounem. Samozřejmě běží klíčové stavby na novém spojení mezi centrem Prahy a letištěm Václava Havla a Kladnem. Buduje se úsek Kladno-Ostrovec a Kladno hl. nádraží a staví se také mezi pražskými Bubny a Výstavištěm. Rád bych v tomto ohledu prozradil klíčovou změnu, ke které dojde z hlediska vývoje. Bude to propojení vlaků z letiště Václava Havla přímo na pražské hlavní nádraží. Bude to proto, aby se podařilo lépe propojit spojení od letadel k rychlíkům a expresním vlakům, v budoucnu i vysokorychlostním vlakům,“ řekl ke stavební sezoně ministr dopravy a dodal: „Dále se rekonstruuje Masarykovo nádraží, což přímo souvisí s novým spojením na letiště. Letošní rok bude rok, kdy se podaří dokončit významné rekonstrukce nádražních budov v Českých Budějovicích, Plzni a hlavního nádraží v Praze. I to bude dobře dokumentovat zájem Správy železnic postupovat velmi citlivě v případě ochrany historického dědictví.“ Na prodloužení tratě z letiště Václava Havla na pražské hlavní nádraží se bude veřejnosti prezentovat v květnu. Správa železnic navíc bude chtít v říjnu pořádat galavečer v jedné z historických budov. „Mám také jednu dobrou zprávu. Už za první čtvrtletí se podařilo zkrátit celkovou dobu zpoždění vlaků v celé síti a také počet zpožděných vlaků,“ dodal Martin Kupka.

Devatenáct naplánovaných projektů z 38 již dokonce běží. V současné době SŽ staví na 174 kilometrech tratí. Významné stavby letošní stavební sezony probíhají na jednom z úseků trati, která povede z centra Prahy na letiště Václava Havla. Práce probíhají mezi stanicemi Praha-Bubny – Praha-Výstaviště. Železničáři stále myslí na výpravní budovy a nádraží. Rekonstruuje se nástupiště v Lovosicích či nádražní budova v Karviné. Důležitá jsou i výběrová řízení, které Správa železnic v mnoha případech uzavřela. Tendry běží na výstavbu bezbariérového přístupu na nástupiště v Kolíně, rekonstrukci úseku Karlštejn – Beroun, první část modernizace stanice Praha-Smíchov, zdvoukolejnění Branického mostu nebo rekonstrukci stanice Havířov a navazujícího úseku do zastávky Havířov střed. Rovněž se hledá zhotovitel několika instalací evropského zabezpečovače ETCS. Tím je vybaveno už více než 750 kilometrů tratí. Práce se budou zahajovat také v úsecích Přibyslav – Pohled a Vlkov u Tišnova – Křižanov. Stanice Brno-Královo Pole se dočká modernizace nástupišť a nové nádražní budovy. Zapomenout se nesmí na rekonstrukce úseků Lipník nad Bečvou – Drahotuše a Kyjice – Chomutov. Nahrazovat se také bude pětikolejný přejezd ve stanici Studénka, kde vznikne podjezd.

Jak je to s velkým tématem výluk?

„Ona je jedna věc, kolik těch počinů je, ale myslím si, že nejvíce je sledováno, jaký je přímý vliv na provozuschopnost čili plynulost dopravy a její bezpečnost. To je spojeno s výlukami, které zatěžují provoz. Před námi je projekt Praha Masarykovo nádraží. Bylo zde také velké dilema, jestli úplně nezavřít nádraží, jenomže přece jenom nacházíme se v hlavním městě a ta frekvence je obrovská čili rekonstrukce bude za provozu,“ řekl generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda a doplnil: „Samozřejmě není to však jen o ukončených výlukách. Je to i o výlukách zahájených. Myslím si, že to určitě nebude mít tak přímý vliv na tranzitní frekvenci, jako to bylo doposud nebo v loňském roce. Co tady bude trošku takové ještě nekomfortní je dokončení projektu Pardubice hl. nádraží – Pardubice – Rosice nad Labem. Tam dojde teda k nasouvání mostní konstrukce, kde postupně chceme zavést plnohodnotný dvoukolejný provoz.“

Důležitým datem bude 1. července. Start léta navrátí dálkové vlaky mezi Prahou a Brnem zpět na trasu přes Českou Třebovou, přičemž v údolí Orlice ještě poběží mírné výluky. Na koridorech způsobí dopravní omezení také rekonstrukce pardubického nádraží. V budoucnu se zastaví provoz mezi stanicemi Praha-Bubny – Praha-Dejvice a od 1. července se nebude jezdit mezi Kladnem a Kladnem-Dubí. V říjnu 2023 se zastaví provoz na Branickém mostu. Správa železnic společně s Ministerstvem dopravy chce v letošním roce dokončit debaty o tom, jak informovat o výlukách. „Bylo by dobré, kdyby cestující veřejnost měla pouze 1 adresu, kde najde informace o výlukách. Aby lidé nemuseli vyhledávat po jednotlivých dopravcích co, kde a jaká omezení budou. Proto chceme spustit týdenní plán výluk. Řekněme, že to je zatím takový výkop. Pak vše budeme postupně nahrazovat zpřesňujícími informacemi, kam budeme přenášet i takzvaný rozkaz o výluce, aby cestující už přímo věděl, který vlak jede či nejede, případně zda je nahrazen náhradní autobusovou dopravou,“ prozradil Jiří Svoboda.

Správa železnic myslí i na údržbu

V plánu je rovněž řada významných oprav. Na ně a na pravidelnou údržbu má Správa železnic k dispozici 18,6 miliardy korun. S náklady přes 200 milionů jsou z tohoto pohledu nejvýznamnější práce mezi Zručí nad Sázavou a Červenými Janovicemi na Kutnohorsku. Dále jsou v plánu například opravy traťových úseků Blatno u Jesenice – Petrohrad na Lounsku, Kunovice – Veselí nad Moravou, Hýskov – Roztoky u Křivoklátu nebo Nová Pec – Horní Planá na Šumavě. Významná je rovněž oprava trakčního vedení mezi Starou Boleslaví a Dřísy. „Za zmínku nestojí pouze investice, ale i údržba infrastruktury. Podařilo se po dohodě s panem ministrem udržet a možná ještě více umocnit cyklickou údržbu, která opravdu má smysl. To znamená udržovat nově rekonstruované úseky tratí nebo ty obnovené tak, abychom předešli nejenom budoucí investici, ale udrželi i plynulost provozu bez mimořádných událostí,“ ví o tomto důležitém faktoru generální ředitel SŽ.

Autor: Karel Geba (Zdroj: Správa železnic)