Modernizaci železničního mostu pod Vyšehradem podpořili i obyvatelé pražské Výtoně
Nový spolek Výtoň 21 organizuje místní obyvatele, kteří chtějí modernizaci železničního mostu pod Vyšehradem. Hlavním zájmem spolku je aktivně podporovat výstavbu nového mostu, který bude ohleduplnější k životnímu prostředí i místním obyvatelům. Ten by podle místních obyvatel měl být tišší. Mostem se aktuálně zabývají i odborníci.
Aktuální konec technologické životnosti mostu proto vnímáme především jako příležitost postavit zbrusu nový most, vnímá jako řešení spolek Výtoň 21
Spolek Výtoň 21 sdružuje zejména obyvatele a vlastníky bytů na pražské Výtoni stejně jako obyvatele pražského Podskalí či lidi, kteří v místě pracují. Hlavním posláním našeho spolku je podporovat iniciativy, které povedou k modernizaci Výtoně v souladu s principy 21. století. Spolek navíc založil petiční výzvu Za modernizaci železničního mostu na pražské Výtoni. „Kdykoli se začne v Česku cokoli stavět, najde se parta, která spustí obstrukce, což ve výsledku jakoukoli modernizaci zpomalí či dokonce úplně zabrzdí. Iniciativu Výtoň 21 jsem založil s cílem naopak modernizaci podpořit. My místní máme totiž kromě sentimentu posledních 122 let špatné spaní z neskutečného kraválu z projíždějících vlaků. Konec technické životnosti mostu bereme tím pádem jako příležitost postavit most tichý, moderní a celé okolí Výtoně významně revitalizovat,“ řekl Jiří Grund, výtoňský rodák a předseda spolku Výtoň 21. Místní obyvatelé přezdívají současný železniční most jako „Rámusák“. Při průjezdu vlaků se ve většině bytů, které s mostem bezprostředně sousedí, klepou tabulky v oknech. Nemluvě o významném hluku, který rezonuje celou ocelovou konstrukcí při průjezdu vlakových souprav, např. v noci. Ani okolí mostu není přívětivým místem.
„Aktuální konec technologické životnosti mostu proto vnímáme především jako příležitost postavit zbrusu nový most za využití nejmodernějších technologií. Výsledkem takové stavby by měl být nejen znatelně vyšší klid pro místní obyvatele, ale i významné zušlechtění celého okolí pražské Výtoně, včetně modernizace a občanského oživení navazujících mostních konstrukcí. V tomto směru považujeme návrh vzešlý z architektonické soutěže za krok správným směrem,“ to jsou slova ze spolku Výtoň21, která pokračují: „Naší ambicí není vést svatou válku proti odpůrcům modernizace. Naopak chceme poukázat na to, že existuje i významná skupina místních obyvatel, kteří by v této lokalitě nový, moderní a bezpečný most uvítali. Stejně jako by uvítali ukončení vyhrocené veřejné debaty, která přitom nevede k žádnému smysluplnému výsledku, ale pouze ke zpožďování. Uvítali bychom rovněž, aby byl ve veřejném prostoru zohledněn i hlas nás, místních, kteří v dané lokalitě žijeme, pracujeme a nevnímáme stávající most s takovým sentimentem.“
Most nebyl v dobrém stavu možná už před čtyřiceti lety. Některé otázky stále zůstávají bez odpovědi
Své názory k mostu pod Vyšehradem poskytli i odborníci. Desítka odborníků se specializací na mostní stavby nejen z Česka, ale i dalších zemí se dva dny podrobně zabývala problematikou železničního mostu pod pražským Vyšehradem. Cílem bylo zachytit všechny relevantní věcné argumenty, a to s ohledem na co možná nejkratší omezení na frekventované trase mezi hlavním a smíchovským nádražím. Proběhlo k tomuto tématu i technické kolokvium. Předmětem debaty bylo inženýrské zhodnocení výsledků mezinárodní architektonické soutěže na podobu nového mostu a jeho okolí. Oslovení odborníci se zabývali také možností provedení rekonstrukce s ohledem na požadované budoucí zatížení. Hodnotily se provedené průzkumy a přepočty únosného zatížení mostu.
K technickému řešení z hlediska památkové péče se vyjádřil Peter Strasser, vedoucí Centra pro ochranu kulturních památek Dunajské univerzity v rakouské Křemži: „Současná podoba Prahy ilustruje průřez jejího vývoje od středověku po moderní dobu. Její rozvoj není v rozporu s principy památkové péče.“
„Most nebyl v dobrém stavu možná už před čtyřiceti lety. Některé otázky stále zůstávají bez odpovědi. Není ale čas odkládat konečné rozhodnutí. Udělejte je rychle, ať už bude jakékoliv,“ uvedl Eugen Brühwiler, profesor Laboratoře stavební údržby a bezpečnosti Švýcarského federálního technologického institutu v Lausanne. Na závěr programu definovali odborníci společné závěry ke stanoveným zadáním kolokvia. Vzhledem k rozsáhlosti debaty a náročnosti jednotlivých témat dala Správa železnic účastníkům kolokvia další prostor pro vypracování souhrnného vyjádření k celé problematice, které do týdne pošlou ministru dopravy Martinu Kupkovi. To poslouží jako podklad pro jeho výsledné rozhodnutí.
Publikoval: Karel Geba (Zdroj: Správa železnic a Výtoň21)
