Most na pražské Výtoni má vítězný návrh! Ten vzešel ze soutěžního dialogu

Společenská zodpovědnost Správy železnic za poslední roky je umocněna

„Společenská zodpovědnost Správy železnic za poslední roky je umocněna. Začínáme si uvědomovat, že některou historii je nutné poslat do budoucnosti a některou změnit. Praha potřebuje odlehčit, a proto je nutná větší železniční kapacita. Jeden most jsme rekonstruovali, a to Negrelliho, ale to se nedá porovnávat s tímto,“ začal debatu o mostu na Výtoni v Národním technickém muzeu generální ředitel Správy železnic.

Petr Kučera, ředitel národní kulturní památky Vyšehrad dodal: „Obnova a rozšíření železničního mostu pod Vyšehradem představuje komplexní problematiku, a tu nelze udržet pouze u toho zachování nebo nezachování současné konstrukce. Je nutné najít kompromis řešení, které nebude „kočkopes“. Svůj názor na projekt vyjádřil ředitel odboru přípravy staveb Pavel Paidar ze SŽ. „Most se nachází mezi stanicemi Praha hlavní nádraží – Praha Smíchov – Praha–Vršovice. Je to jeden z nejdůležitějších mostů v Praze. Jezdí po něm 288 vlaků denně. Vzniknout by měla nová železniční zastávka Praha-Výtoň, protože aktualizace studie proveditelnosti Železničního uzlu Praha ukazuje, že denní obrat v roce 2022 v Praze na Výtoni je 9 100 osob oproti 3 500 lidem z roku 2015.“ Pavel Paidar také řekl, že zdvoukolejnění by mohlo být problém a aktuální vítězný návrh přejde do podoby architektonické studie.

Poté došlo na prezentaci vítězného návrhu, který představil Pavel Ryjáček z ČVUT. Nový most by měl stát na nové ocelové nosné konstrukci typu síťového oblouku, přičemž držet ho budou dva hlavní nosníky. Na mostu navíc vyrostou lávky pro chodce a cyklisty na obou stranách. Architektka 2T Iveta Torkoniaková zmínila, že cílem bylo využít prostor okolo mostu. Vzniknou nová dvě předmostí na obou stranách řeky. Výtoňská strana včetně prostoru pod mostem je plánována pro kulturní aktivity. Smíchovská strana by měla nabídnout místo pro sport. Podle Torkoniakové je také v plánu limitovat automobilový provoz kolem Svobodovy ulice a snížit zde povolenou rychlost. Dlouhá přestavba zkomplikuje mimo jiné nákladní dopravu. „Zboží našich zákazníků budeme muset při dlouhé výluce přepravovat po mnohem delší trase přes České Budějovice s dopadem jak na kvalitu, tak na cenu přepravy," uvedla společnost ČD Cargo.

Současná konstrukce by se měla přesunout mezi nový železniční most a Palackého most. Starý most by byl využit pro volnočasové aktivity. Tento nápad přišel ze zahraničí. Současná mostní konstrukce je podle Pavla Rottera z ČVUT zasažena rozsáhlou korozí zespodu mostu. Stále zde také vznikají nové trhliny, což ukázal průzkum z roku 2018. Tehdy se životnost mostu odhadovala na pět let.

Pro nás neexistuje varianta tu dopravní cestu vypnout

S novou stavbou nesouhlasí občanská iniciativa Nebourat.cz, která se snaží o záchranu mostu. Petici podepsalo více než 8000 lidí a podporuje ji několik senátorů. Podle iniciativy opravitelnost mostu prokázaly v posledních letech dvě studie zpracované zahraničními odborníky. Obě se shodují, že zachování současného mostu je technicky realizovatelné a po dokončení rekonstrukčních prací bude most schopen provozu po mnoho dalších let. Záchranu současné podoby mostu prosazuje i dosluhující náměstek pražského primátora Adam Scheinherr (Praha Sobě) a vedení Prahy 5. „Vzhledem k aktuálnímu velmi špatnému stavu mostu a jeho památkové ochraně se příprava rekonstrukce mostu a její realizace jeví jako nejrychlejší cesta bez odporu široké veřejnosti i odborné památkové a architektonické veřejnosti," uvedl na adresu ministra dopravy Martina Kupky Adam Scheinherr.

Ministr dopravy Martin Kupka k vítěznému návrhu doplnil: „Péče o tento most byla v posledních 30 letech velmi zanedbaná. Bude těžké se vypořádat s kvalitou mostu. Jak zvládnout opravu mostu nebo stavbu nového mostu při zachování dopravní cesty? Pro nás neexistuje varianta tu dopravní cestu vypnout, ať už na rok nebo na dva. Jestli máme zachovat tranzitní cestu na západ, tak ji musíme zachovat.“ Martin Kupka vidí výhody architektonických soutěží, protože probíhají veřejné diskuze. Ty přinesou řešení, ale i druhá strana, která s ním nesouhlasí poté vidí, s čím se Správa železnic musí vypořádávat. Martin Kupka chce také dbát na citlivou kvalitu řešení, které zajistí jak dopravní cestu, tak ochrání památku UNESCO. Je podle něj nutné, aby finální řešení bylo kvalitní, aby se za 15 let nemusel most znovu opravovat.

Železniční most na Výtoni byl zprovozněn 15. srpna 1872, přičemž na přelomu 19. a 20. století byl nahrazen mostem, který se klene přes Vltavu dosud. Most aktuálně tvoří tři přihrádkové nosníky s rozpětím 69,9 metru, jeho šíře je 8,1 metru a je dlouhý 298,4 metru. Konstrukce je podle památkářů významnou technickou kulturní památkou v exponované části Pražské památkové rezervace. SŽ v minulosti neúspěšně usilovala o odejmutí památkové ochrany mostu.

Autor: Richard Mrkvička (Zdroj: Správa železnic a ČTK)