Náměstek hejtmana pro dopravu Kraje Vysočina Miroslav Houška: Jihovýchodní obchvat Jihlavy je bezesporu jednou z nejvýznamnějších silničních staveb v Kraji Vysočina

Snažíme se připravovat projekty tak, abychom rovnoměrně modernizovali silniční síť v rámci celého Kraje Vysočina

Pane inženýre, v Kraji Vysočina máte na starosti asi 4,5 tisíce kilometrů silnic II. a III. třídy včetně 877 mostů. V Kraji máte velkou část dálnice D1 a dalších silničních objektů. Jak velkou má ve vašem kraji přednost silnice před železnicí? A jak se vám daří do silniční infrastruktury investovat a udržovat ji?

Stávající železniční síť na území Kraje Vysočina, respektive v České republice, je výsledkem určité historické etapy a dnes už nové železniční tratě nevznikají. Naopak silniční síť se průběžně rozrůstá, staví se nové obchvaty, které urychlují spojení mezi jednotlivými městy a regiony. I přesto, že je vedení železničních tratí historicky dané, snažíme se prostřednictvím objednávky veřejné dopravy železnici maximálně využívat. Díky tomu, že je objednávka ze strany kraje významná, je také v zájmu Správy železnic tratě udržovat, modernizovat i rozšiřovat. V této souvislosti se musím zmínit o připravované vysokorychlostní trati, která se našeho kraje významně dotkne. Vedle toho, že stojíme o modernizaci železničních tratí, tak zároveň masivně investujeme do vlastní silniční sítě. Každoročně se investice do našich silnic pohybují kolem 1,5 miliardy korun, pokud k tomu započítáme také pravidelnou údržbu, jsou to téměř 3 miliardy korun.

Jedním z velkých projektů, který vyhlíží v roce 2028 své dokončení, je projekt jihovýchodního obchvatu Jihlavy. Ten má posloužit jaderné elektrárně Dukovany. Co tento projekt kraji přinese? A jak velkou prioritu na silnici má?

Jihovýchodní obchvat Jihlavy je bezesporu jednou z nejvýznamnějších silničních staveb v Kraji Vysočina. A nejde přitom jen o jeho využití při dostavbě pátého bloku jaderné elektrárny Dukovany, ale nový obchvat výrazně odlehčí dopravu v krajském městě, a zároveň zvýší prostupnosti tranzitní dopravy přes Kraj Vysočina. Aktuálně se staví část JIH od silnice na Znojmo po výpadovku na Třebíč. Na dokončený úsek poté naváže druhá část obchvatu směrem na Velké Meziříčí. Celkové náklady první etapy jsou 575 milionů korun s DPH, kraji se na pokrytí části nákladů podařilo získat evropskou dotaci ve výši 307 milionů korun.

Jaké další silniční projekty byste vyzdvihl? Na čem se teď v Kraji Vysočina pracuje? A na čem se bude pracovat v budoucnu? Které projekty budou mít tu nejvyšší prioritu?

Snažíme se připravovat projekty tak, abychom rovnoměrně modernizovali silniční síť v rámci celého Kraje Vysočina. Dlouhodobě pracujeme na komfortním propojení bývalých okresních měst a jejich napojení na dálnici D1. Dalším projektem, který systematicky připravujeme, je tzv. severojižní propojení z Bystřice nad Pernštejnem přes Velké Meziříčí, Třebíč, Jaroměřice nad Rokytnou do Moravských Budějovic a dále na hranice kraje. V souvislosti s dostavbou elektrárny Dukovany se projektují obchvaty obcí Brtnice, Zašovice, Okříšky a Slavětice, kvůli plánované přepravě nadrozměrných komponent je také nutné rozšířit návozové trasy k elektrárně na požadované rozměry.

Mnoho krajů se snaží investovat i do udržitelné městské dopravy (MHD), kde se využívá vodíkových autobusů. Jak je na tom váš kraj v této oblasti? Probíhají projekty tohoto typu?

Z pozice kraje samozřejmě sledujeme aktuální trendy v oblasti energetiky a vnímáme potenciál uplatnění vodíku a vodíkových technologií při rozvoji regionu. Je to příležitost, jak udržet, nebo ještě lépe zvýšit konkurenceschopnosti našich regionálních firem na českém i evropském trhu. V dubnu letošního roku uzavřel Kraj Vysočina, statutární město Jihlava, Vysoká škola polytechnická Jihlava a společnosti SmartPlan a JIPOCAR Power Memorandum o spolupráci v oblasti výroby, skladování a využívání vodíkových technologií napříč odvětvími. Zároveň se signatáři dohodli na vytvoření otevřené platformy s názvem „Vodíková Vysočina“ (Hydrogenhills). Do ní se mohou zapojit i další subjekty, které se vodíkovými technologiemi zabývají nebo mají zájem o jejich přivedení do praxe.

Železniční doprava má v Kraji Vysočina své pevné místo

Ze silnice přejdu na železnici, která má v Kraji Vysočina své místo. Jak důležitá je podle Vás železnice pro Kraj Vysočina? Z Prahy vede do Brna důležitá železnice, která je velmi využívána a je již opotřebovaná. Nepotřebovala by vysočinská železnice "ulevit“?

Železniční doprava má v Kraji Vysočina své pevné místo, a to že Kraj Vysočina každoročně ve velkém rozsahu objednává regionální dopravu pro své obyvatele, svědčí o tom, že se u nás s železnicí počítá i do budoucna.

Velkým tématem na železnici jsou i vysokorychlostní tratě (VRT), přičemž i s Krajem Vysočinou se počítá, aby přes něj vedla. Jaký názor na toto téma máte? A co by to kraji podle Vás přineslo?

Z umístění našeho kraje je už na první pohled zřejmé, že VRT musí přes Vysočinu projít. V tomto ohledu jsme velice rádi a považujeme za velký úspěch, a zároveň logický krok, že se podařilo vyjednat a zajistit zastávku budoucí VRT v Jihlavě, v části Pávov. Našim občanům to v budoucnu umožní komfortní a rychlé dopravní spojení jak do Prahy, tak i do Brna.

Projekt VRT Vysočina by měla vést z Prahy do Brna a Ostravy přes Světlou nad Sázavou, přičemž terminál by byl v Jihlavě. Uvedení do provozu by mělo nastat v roce 2034. Jednáte se Správou železnic o tomto projektu?

Přípravu vysokorychlostních tratí v České republice průběžně sledujeme a snažíme se ve spolupráci s dotčenými městy a obcemi koordinovat některé kroky. Jde například o zajištění vhodného napojení silniční sítě nebo zprostředkování informací mezi Správou železnic, Ministerstvem dopravy a místními samosprávami.

Autor: Karel Geba