Náměstek MD Sechter: Největší ránu při covidu utrpěly lanovky a vleky

Čím vším se zabýváte na ministerstvu dopravy? Nesilniční módy dopravy jsou pro některé širokým pojmem.

„Patří sem všechny dopravní módy, které nejsou na pneumatikách – železnice, vodní doprava, civilní letectví, lanovky a vleky. Poté specializované věci jako je vesmírná agenda, věda a výzkum v dopravě. Dále mám na starosti působení ministerstva dopravy v mezinárodních vztazích, například pokud silniční obory připravují pozice, například co se nyní týče emisních povolenek v silniční dopravě, tak výstup jde přes nás a já se o to starám třeba v pracovních skupinách v Bruselu nebo i na summitech.“

Hovoří se čím dál více o vysokorychlostní železnici. Jak je ministerstvo připraveno na budování vysokorychlostních tratí?

„Ministerstvo po dobu minulé vlády udělalo zásadní krok. Rozdělilo úkoly jak v sekci infrastruktury, sekci ekonomické, tak i v té naší, kde máme drážní dopravu, Správě železnic jako své státní organizaci a zároveň, to je můj úkol, zahájilo vyjednávání o napojení vysokorychlostních tratí na sousedy. Celý projekt dává ekonomický smysl a přínos pro budoucí generace, když se opravdu staneme křižovatkou VRT ve středu Evropy a nebude to nějaký náš izolovaný projekt. Proto to napojení na Německo (tunel Ústí nad Labem – Drážďany) a na druhé straně v Břeclavi napojení na rakouskou síť, protože ta nám otevírá cestu na jih. Velice intenzivně jednáme také s Polskem o dvou napojeních na Varšavu a výhledově také na Vratislav. To nás může napojit na severu na „railbaltiku“, takže opravdu ten český, středoevropský, projekt VRT se stane součástí evropské sítě a takovým integrátorem. Úkoly jsou rozdané a Správa železnic má opravdu skvělý tým, který v přípravě udělal velký pokrok. Chybí debata s příští vládou o financování.“

Česká republika má jednu z nejhustějších železničních sítí. Výstavba vysokorychlostních tratí spolkne velké finanční prostředky. Zbyde v rozpočtu i na běžné železniční tratě a jejich údržbu?

„Náš fenomén, hustou železniční síť, která je dědictvím po našich předcích, chceme do velké míry zachovat. Právě proto, jak velkou změnu očekáváme v preferenci železniční dopravy navzdory té silniční. Jsme velmi citliví na to, aby se na některých tratích z důvodů neobjednávky nerušila infrastruktura. Konzervace drah byla vždy tím nejposlednějším řešením, nyní uvažujeme o konzervaci jiného typu. Například na cyklostezku, která by byla mobilními panely demontovatelná a neničil by se svršek železnice. Souvisí to s financováním, protože rekordní objem prostředků v posledních letech do SFDI, a také kofinancování z evropských zdrojů, z nichž velká část prostředků jde na železniční dopravu, nás vede k tomu, že nemůžeme z tohoto dílu financovat výstavbu VRT. To bychom byli v konfliktu cílů, šlo by to pomalu a dostávali bychom se do problémů, zda opravit nějaké nádraží nebo dělat opravu na koridoru, vystavět úsek VRT apod. Samotné VRT po malých úsecích nedávají smysl. Není to jako u dálnic, kde je každý kilometr přínosem. Tady část VRT bez té následující nedává smysl. Ekonomičnost tohoto projektu začne platit, až to bude celoevropsky napojeno. My to musíme postavit co nejrychleji a ty celky musí mít logiku. Proto financování musí být vícezdrojové a vedené odjinud. Zkrátka to bude vyžadovat jiné přístupy financování. Byznysový model provozu na VRT bude ale určitě atraktivní pro dlouhodobé finanční investory. Co se ještě týče obecné železnice, vláda má přijatý program na 15let dopředu na investice do bezpečnosti infrastruktury a vozidel ECTS, jsou to investice v miliardách korun.“

Máte také na starosti letectví a vodní dopravu, který z těchto módů a jak bude ministerstvo dopravy rozvíjet?

„Chceme rozvíjet oba. Mezi nimi není žádný cílový konflikt. Civilní letectví se vyznačuje tím, že covidem utrpělo jednu z největších ran ze všech dopravních módů. Největší rány ale utrpěly lanovky a vleky v horských střediscích. Málo kdo to ví, zapomíná se na to. V letectví tu a tam fungovalo alespoň cargo, ale na lanovkách máme cargo minimální. My jsme nechali v provozu v souladu s nařízeními vlády pouze dvě lanovky, které slouží k dopravní obslužnosti obyvatel. Civilní letectví každopádně nyní potřebuje velký restart, vláda nám dala za úkol abychom se jakýmsi akčním plánem pokusili o revitalizaci. Vodní doprava je na tom jinak, tam má zanedbanost mnoho příčin. Nyní už je dost vody, ale naše nejdůležitější vodní tepna – Labská dopravní cesta, utrpěla v roce 2002 politický stop stav v údržbě infrastruktury v Německu, a to má samozřejmě obrovské důsledky pro zdejší rejdaře. Mnozí z nich velkou část svého byznysu provádí na jiných evropských řekách, protože nevypočitatelnost Labské vodní cesty jim přinášela velké riziko.“

V ČR máme i malá letiště, která mnohdy bojují o přežití. Jak by se dalo pomoci těmto menším letištím?

„Malých letišť u nás je asi 90, z toho Ministerstvo dopravy se stará o 8 letišť. Naším cílem je, aby letiště našla svoji perspektivu do budoucna také v udržitelnosti a multifunkčnosti. Aerokluby jsou dobrými partnery se svými leteckými dny. Ale také třeba záchranný systém využívá letiště pro různá cvičení. Letiště by mělo být integrátorem veřejného života v obcích a malých městech, tomu chceme velmi napomoci. Bude to také součástí akčního plánu revitalizace našeho letectví. Nové příležitosti s sebou přináší rozvoj dronů a „dronocarga“. Na letištích by mohla vznikat nějaká „dronoviště“, která by mohla převzít úlohu lokálních firem pro kusové zásilky. Například doručení do míst, kam mají firmy běžně problémy doručovat.

Vodní doprava je v ČR trochu upozaděna, co udělat pro to, aby tomu bylo jinak?

„My chceme výhledově ve spolupráci s Německem dát Labe do pořádku. Do parametrů, které mělo před rokem 2002. V roce 2028/2029 by Labe mělo mít 145 cm vody po 345 dnů v roce. Souvisí to také s tím, že kapacita železnice u nás i v Německu je na hraně možností. U nás je na hraně svých možností i doprava silniční.  Než se to změní, například výstavbou VRT nebo dalších úseků dálnic, bude to trvat. Na druhé straně jednáme také s Polskem o splavnění Odry. Polská strana je v tomto směru velice aktivní. Celkově je ale u vodní dopravy třeba složit více faktorů dohromady, a to není jednoduché. Ministerstvo dopravy ale vymyslelo několik základních projektů pro její revitalizaci. Dnes už jsou všechny podány a realizují se, ať už pro přístavy, loděnice nebo rejdaře. Velkou renesanci u nás zažívá rekreační plavba, možná i díky covidu. Lidé znovu objevili naše řeky, které se těší obrovskému zájmu.“