Nejúžasnější železniční cesty světa

„Pokud by byly nahrazeny všechny vnitrostátní a vnitroevropské letové trasy, které lze vlakem absolvovat za méně než čtyři hodiny, každý rok by se ušetřilo 36 milionů tun uhlíkových emisí,“ řekl Naren Shaam, zakladatel a generální ředitel cestovní technologické společnosti Omio.

Zde vám přinášíme 10 úžasných výletů, které si musí každý železniční dobrodruh odškrtnout ze svého seznamu úkolů, jakmile budou znovu plně otevřeny hranice.

1. West Highland Railway, Skotsko

Výjimečná železniční trať West Highland, která se pravidelně umisťuje na předních příčkách hitparád jako světově oblíbená scénická železniční cesta, je největším hitem z nejlepších krajin, které Skotsko nabízí. Běh v délce asi 193 kilometrů (120 mil) z Glasgow do Fort William na úpatí Ben Nevis – nejvyšší hory Spojeného království – poskytuje neustále se měnící panorama jezer a roklí, pustých vřesovišť a zadumaných hor. Když se s tím nespokojíme, linka se prodlužuje o dalších 41 nezapomenutelných mil (66 kilometrů) do přístavu Mallaig na západním pobřeží, přičemž zahrnuje některá z nejkrásnějších jezer v zemi a ohromující zakřivený viadukt v Glenfinnan, jak je znázorněno ve filmech Harry Potter. Linku si můžete užít pohodlným nočním vlakem Caledonian Sleeper z Londýna do Fort William s posledním úsekem cesty přes osamělé Rannoch Moor se snídaní. Nezapomeňte dávat pozor na jeleny, skotskou ikonu, když prozkoumávají své království. Mezi dubnem a říjnem se pražec také spojí s dalším slavným vlakem, denním jakobitským parním vlakem jezdícím z Fort William do Mallaig a zpět, který nabízí možnost užít si scenérii v klidném tempu na krásně zrestaurovaném kusu železniční historie.

2. Trans-Iranian Railway, Irán

Málo známý klenot, tento úžasný počin stavebního inženýrství, byl v červenci 2021 oceněn statusem světového dědictví UNESCO, čímž získal stejný status jako světoznámá místa, jako je Machu Picchu a Galapágy. Spojuje Perský záliv s Kaspickým mořem a byl otevřen v roce 1938 po 11 letech náročné výstavby. Ačkoli není dnes mimo Írán tato železnice široce známá, může se oprávněně prohlašovat za jeden z největších inženýrských počinů 20. století. Vede 1 394 kilometrů (865 mil) z Bandar-e Emam Chomejní v Perském zálivu do Bandar Torkaman v Kaspickém moři a na cestě prochází přes Ahváz, Qom a Teherán. Železnice obsahuje ne méně než 224 tunelů a téměř 400 mostů, když šplhá na 2 130 metrů (7 000 stop) vrcholy na obou stranách Teheránu. Zdolání dvou impozantních horských pásem vyžadovalo nejen vybudování dlouhých strmých svahů, ale také důmyslné stavební inženýrství k získání výšky pomocí spirálových tunelů a obřích skoků přes izolovaná údolí v divoce horkém, členitém terénu. Výsledkem je jedna z nejpamátnějších železničních cest na světě, i když ta, kterou si mohlo užít jen málo cestovatelů mimo Írán.

3. The Ghan, Austrálie

Rozlehlé a nepřátelské australské vnitrozemí není prostředím, které by se mělo brát na lehkou váhu. Naštěstí mohou moderní cestovatelé zažít tuto úžasnou krajinu z pohodlí Ghanu. Je široce považována za jednu z největších světových železničních cest a jezdí každý týden na trase dlouhé 2 979 kilometrů (1 851 mil) po celé Austrálii z Adelaide na jihu přes Alice Springs a poté do Darwinu v Severním teritoriu. Každá cesta trvá více než 53 hodin, včetně prodloužených zastávek na základnách, jako je Coober Pedy. Dnešní luxusní vagony z nerezové oceli s elegantními jídelními vozy a soukromými kajutami s osobním doprovodem jsou na hony vzdáleny notoricky nespolehlivým vlakům, které jezdily po trase v letech 1929 až 1980. Původ neobvyklého jména vlaku je diskutabilní, ale vraťte se téměř o století zpět k jeho předchozí přezdívce „Afghan Express“ – odkazu na afghánské velbloudy přivezené do Austrálie Brity na konci 19. století.

4. Qinghai-Tibet Railway, Čína

Odlehlá horská plošina známá jako „Střecha světa“ byla po staletí navštěvována jen těmi nejotužilejšími cestovateli a průzkumníky, ale otevření pozoruhodné Čching-chajsko-tibetské železnice v roce 2006 vytvořilo trvalé spojení s čínskou železniční sítí. Někdy nazývaná „Železnice do nebe“, 1955 kilometrů dlouhá (1 215 mil) trasa ze Xiningu ve střední Číně do Lhasy v Tibetu vrcholí v průsmyku Tanggula, 5 068 metrů (16 627 stop) nad mořem – téměř polovina rozlohy čára leží nad 13 123 stopami. Jeden z největších inženýrských počinů počátku 21. století, stavba železnice stála 4,2 miliardy dolarů. Výzvy zahrnovaly stavbu ve vysokohorské oblasti náchylné k zemětřesením s mrazivými teplotami, nízkým atmosférickým tlakem a permafrostem. Unikátní přetlakové vagóny, navržené speciálně pro danou trasu, pomáhají cestujícím minimalizovat účinky výškové nemoci způsobené nízkou hladinou kyslíku na nejvýše položené železnici světa. Mimo vlak si cestující mohou užít úžasné výhledy na křehké prostředí náhorní plošiny. Mezi nejvýznamnější patří Qiangtang Prairie, přírodní rezervace Kekexili, jezero Namtso a pohoří Tanggula v nejvyšším bodě cesty. Přímé vlaky jezdí do Lhasy z Pekingu přibližně za 40 hodin a ze Šanghaje (47 hodin) a od roku 2030, kdy bude dokončena železnice Sichuan-Tibet v hodnotě 47,8 miliardy dolarů, vysokorychlostní elektrické vlaky zkrátí cestu na 1 629 kilometrů (1 012 mil). Chengdu do Lhasy od 48 hodin do pouhých 13 hodin.

5. Darjeeling Himalayan Railway, Indie

Tato sípavá relikvie Britského impéria, přezdívaná „Vlak na hraně“, zůstává jedním z největších železničních zážitků na světě. Úzkorozchodná dráha DHR, která šplhá kolem 2 134 metrů (7 000 stop) po klikaté 89 kilometrové (55 mil) trase mezi New Jalpaiguri a horskou stanicí Darjeeling, využívá každý trik v knize železničního inženýra k získání nadmořské výšky. Šest klikatých bodů, kde vlaky několikrát couvají, aby nabraly výšku, a pět smyček prodlužuje délku železnice, což zajišťuje, že sklony nejsou příliš strmé na to, aby vlaky stoupaly. Železnice byla postavena v letech 1879-81, aby zlepšila přístup k chladnějšímu horskému klimatu Darjeelingu v severovýchodní Indii, což umožnilo britským kolonizátorům uniknout dusnu v Kalkatě. V roce 1998 byla prohlášena za světové dědictví UNESCO. I když se velká část železniční dopravy nyní pohybuje po silnici, funguje několik výletů denně, včetně turistické služby „Red Panda“ z Darjeelingu do Kurseongu. Nejslavnější obyvatelé této linky – legendární parní lokomotivy třídy B vyrobené v letech 1889 až 1925 – stále občas tahají zvláštní vlaky, ale většina spojů je nyní tažena dieselovými motory.

6. Oslo-Bergen Railway, Norsko

Cestovatelé ve Skandinávii mají z čeho vybírat, pokud jde o malebné cesty vlakem, ale 496 kilometrů dlouhý (308 mil) výlet mezi dvěma největšími norskými městy je pravděpodobně největší ze všech. Bergensbanen, spojující Oslo s Bergenem na západním pobřeží země, byl dokončen v roce 1909 a protíná největší evropskou vysokohorskou plošinu – Hardangervidda. Kolem vrcholu čáry ve Finse je vysokohorské klima tak extrémní, že jej využívali polárníci jako Roald Amundsen a Ernest Shackleton k přípravě na expedice na Antarktidu. Nedávno byla tato oblast kulisou pro slavné zasněžené bitevní scény v pokračování Star Wars -Impérium vrací úder. Kromě strohé krásy vysočiny si mohou cestovatelé užít nezapomenutelné výhledy na křišťálově čistá jezera, řeky hemžící se lososy, tyčící se hory, majestátní ledovec Hardangerjøkulen a jak se vlak blíží k cíli, ohromující fjordy. Magnetem pro fanoušky zimních sportů je celá řada dalších atrakcí, v neposlední řadě světově proslulá železnice Flåm (další z nejneuvěřitelnějších železničních cest na světě), která strmě klesá k pobřeží velkolepého Sognefjordu. A jako by toho nebylo málo, na konci vaší cesty na vás čeká přístavní město Bergen – brána do fjordů a jedna z nejoblíbenějších norských turistických atrakcí.

7. Bernina Express, Švýcarsko

Se svými nesčetnými horskými železnicemi, lanovkami, poštovními autobusy a jezerními parníky je Švýcarsko jako Disneyland pro milovníky dopravy. S tolika úžasnými cestami, ze kterých si můžete vybrat, je těžké vybrat si oblíbenou. To znamená, že velkolepý Bernina Express musí být vysoko na každém seznamu švýcarských atrakcí. Průsmyk Bernina, který překračuje povodí, kde může tající sníh utéct do Severního moře, Středozemního nebo dokonce Černého moře, je nejvýše položeným železničním přejezdem v Alpách po staré obchodní cestě. Ale je to mnohem víc než to, je to most mezi severní a jižní Evropou, spojující různé kultury, jazykové tradice a přechod od vysokých hor a ledovců švýcarského kantonu Graubünden k palmám a vinicím ve Valtellině v Itálii. Neposkvrněné červené vlaky spojují exkluzivní alpské letovisko St. Moritz s italským Tiranem a překračují průsmyk Bernina ve výšce 2 253 metrů (7 392 stop) nad mořem. Panoramatické vlaky s obrovskými okny jezdí několikrát denně. Chcete-li pohlcující zážitek, nasedněte do regionálního vlaku se všemi stanicemi s vyklápěcími okny a nadechněte se čerstvého chladného vzduchu hor. Každá cesta přes Berninu je jiná, bez ohledu na roční období, ale vrcholem každé cesty je úžasný spirálovitý viadukt v Brusio, kde se vlak křižuje v ostrém oblouku, obchází jezero Lago Bianco poblíž vrcholu trati a poslední projížďku skrz. v ulicích Tirana, když se blížíte ke konci řady. A pamatujte, že na rozdíl od většiny švýcarských horských železnic se jedná o mezinárodní trať, takže si nezapomeňte vzít pas.

8. The Canadian, Kanada

Železnice přispěly k vytvoření některých z největších zemí. Otevřely obrovské plochy, dříve nepřístupné půdy, a propojily zemědělskou půdu a lesy s pobřežními městy a přístavy. Kanada je jedním z největších příkladů vlivu železnice a její poslední zbývající transkontinentální vlak je oslavou dechberoucí krajiny země. Během čtyř dnů a 4 463 kilometrů (2 775 mil) spojuje tento vlak provozovaný společností VIA Rail Toronto s Vancouverem přes lesy, jezera a zdánlivě nekonečné prérie. Ale pokud jedete na západ, vlak si to nejlepší nechá na konec, když šplhá nahoru a přes Skalnaté hory, aby dosáhl svého cíle na pobřeží Tichého oceánu. V tomto věku okamžité komunikace a cestování letadlem je Kanaďan návratem do jiné doby, kde bylo cestování na dlouhé vzdálenosti pohodlnější a společenštější. Sdílení jídelních stolů a otevřených salonků během delší cesty vám umožní poznat své spolucestující, zlepšit zážitek a sdílet příběhy na cestách. Vlak sám o sobě je návratem také, používá krásné osobní a lůžkové vozy z 50. let 20. století z nerezové oceli s prostornými kabinami a panoramatickými kupolovými vozy, které nabízejí speciální okno do úžasné kanadské krajiny.

9. The Little Yellow Train, Francie

Vysoko v Pyrenejích, kde jsou hranice Francie a španělského regionu Catalunya, šplhá velkolepá a neobvyklá železnice úzkými soutěskami a stoupá přes hluboká údolí, aby dosáhla na jediné francouzské území na Pyrenejském poloostrově. Oficiálně označovaný jako Ligne de Cerdagne podle regionu, kterému slouží, je běžněji známý jako „Malý žlutý vlak“, nebo dokonce „Metro v Pyrenejích“. Nejúžasnější částí 63 kilometrové (39 mil) trasy je výstup z Villefranche-de-Conflent, nádherného opevněného města a světového dědictví UNESCO 31 mil západně od Perpignanu do Odeillo-Font-Romeu. Linie se vine po stranách hlubokého skalnatého údolí řeky Tet mezi lesy, propasti a tryskajícími potoky a míjí tradiční vesnice, historické pevnosti a nejistě posazenou poustevnu. Trať byla postavena v letech 1903 až 1909 a je velkolepým počinem stavebního inženýrství, jehož vrcholem je pozoruhodný Pont Gisclard – jediný železniční visutý most ve Francii. Pro fanoušky neobvyklých železnic stojí staré vlaky za samotnou cestu. V létě zahrnují vozy s otevřenou střechou, které poskytují neuvěřitelný 360 stupňový výhled, a díky nimž se jedná o jednu z nejlepších železničních cest na světě. Sedm z 10 původních vlaků, založených na vozech pařížského metra, je stále v provozu. Z vrcholu tratě v Bolquère-Eyne, nejvýše položené železniční stanici Francie ve výšce 1 593 metrů (5 226 stop) se trať vine přes slunečnou náhorní plošinu kolem hraničního města Bourg-Madame do La Tour-de-Carol. Možná to není nejslavnější železnice na světě, ale nikdy nezapomenete na svůj výlet tímto velkolepým a svérázným malým vlakem.

10. The TranzAlpine, Nový Zéland

Nový Zéland není zdaleka ideální území pro vlaky, ale je domovem jedné z největších světových železničních cest. TranzAlpine, která spojuje kosmopolitní město Christchurch s Greymouthem na jižním ostrově Nového Zélandu, trvá čtyři a půl hodiny, než urazí pouhých 224 kilometrů (139 mil). Ale holé statistiky nevyprávějí skutečný příběh tohoto neuvěřitelného zážitku, který se proplétá rozmanitou krajinou od Canterburských plání po zasněžené hory jižních Alp, odlehlé alpské louky a jezera, potoky a lesy na ostrově. Panoramatické kočáry ve švýcarském stylu vám umožní využít tuto nádhernou cestu na maximum, ale slavný „převoz pod širým nebem“ je skutečným vrcholem pro mnoho cestovatelů. Toto auto s otevřenou stranou umožňuje cestujícím zažít čerstvý horský vzduch na vlastní kůži a zachytit úžasnou novozélandskou krajinu na kameru. Pro bohatší zážitek mohou cestující TranzAlpine nyní také poslouchat zvukový komentář spouštěný GPS v angličtině a mandarínštině, sdílet příběhy a fakta o místech na trase.

Autor článku: Karel Geba