Otevřít menu
Doprava dnes
-

Opěrkový syndrom. Často zbytečné poranění krční páteře

Při dopravních nehodách dochází poměrně často k vážnému poranění krční páteře. V rámci Evropské unie to jsou stovky tisíc případů ročně. Česká republika se této problematice začíná věnovat prostřednictvím projektu "Neriskuj krk" financovaného z fondu zábrany škod České kanceláře pojistitelů.

16:23 / 30. července 2022
Opěrkový syndrom. Často zbytečné poranění krční páteřei

Foto: neriskujkrk.cz

Z počtu 1234 vyšetřených osob každá šestá trpí těžkou formou „opěrkového syndromu“

Z informací dlouhodobých statistik vyplývá, že značná část dopravních nehod je spojena právě s poraněním krční páteře. Jedná se zejména o takzvaný opěrkový syndrom. O co jde vysvětluje prim. MUDr. Tomáš Fořt, zakladatel ORL praxe FortMedica specializující se na diagnostiku tohoto syndromu: Opěrkové trauma vzniká tím, že během nárazu hlava pasažéra ve velmi krátkém okamžiku vykoná nepřirozeně velký pohyb z jedné extrémní polohy do druhé, tedy dojde k prudkému esovitému švihnutí krční páteří. Může k němu dojít již při nízkých rychlostech okolo 20 km/h.“

Podle odhadů Evropské komise utrpí opěrkové trauma až 800 000 osob každý rok, přičemž každý dvacátý má dlouhodobé potíže a až 10 % osob trpí trvalými následky. To s sebou nese veliké socioekonomické náklady v řádu miliard eur.

Na důležitost včasného vyšetření upozorňuje primář ORL oddělení pražské Thomayerovy nemocnice a přední odborník na problematiku opěrkového traumatu MUDr. Jan Paska „V případě, že poranění nejsou včas zjištěna a léčena, mohou se po několika měsících objevit velmi pestré příznaky, jako jsou bolesti hlavy, dvojité vidění, závratě, nitroušní šelesty, poruchy spánku, mravenčení v končetinách, poruchy hybnosti.“

Česká republika se začíná problematice zranění krční páteře věnovat systematicky

Danou problematikou se Česká republika začala komplexně zaobírat teprve nedávno, a to díky projektu Platformy VIZE 0 realizovaného od ledna 2020 do června 2022ve spolupráci se společností FortMedica a Thomayerovou nemocnicí.

V rámci projektu byla pořízena moderní interaktivní diagnosticko-terapeutická plošina TETRAX doplňující dvě podobá stávající zařízení; dále byly zpracovány metodiky provádění příslušné diagnostiky, terapie a rehabilitace. Rovněž se podařilo definovat případné pojetí národní sítě referenčních pracovišť, na něž by se účastníci nehod mohli obrátit.

Co říká statistika

Vyšetřeno bylo celkem 1234 pacientů. U 209 z nich byla diagnostikována těžká forma opěrkového syndromu,  kdy dvě třetiny těchto pacientů byly účastníky dopravní nehody jako řidiči a jedna třetina jako spolujezdci. Asi 20 % pacientů z počtu těžkých případů přišlo na vyšetření do 6 měsíců od nehody; zbylých 80 % pacientů přišlo po 1-2 letech od nehody, a to potom, co se dozvěděli o možnosti vyšetření na našem území.

Z hlediska míry ohrožení opěrkovým syndromem lze podle Romana Budského z Platformy VIZE 0 obecně říci, že více jsou ohroženy ženy (vzhledem ke svému křehčímu somatotypu) a také lidé ve vyšším seniorském věku.

Co se týká „nejnebezpečnějšího“ místa ve voze, pak by to mohlo být teoreticky prostřední sedadlo vzadu, kdy je pasažér v mnohých automobilech jištěn pouze dvoubodovým pásem; nejčastěji se však jedná o sedačku za spolujezdcem.

Prevence vzniku poranění páteře

Na podporu prevence vzniku poranění krční páteře při dopravních nehodách byl založen speciální webový portál „Neriskuj krk“. Web obsahuje podrobné informace ohledně příčin vzniku poranění, prevenci jeho vzniku správným a důsledným nastavením sedačky řidiče i spolujezdců včetně opěrky hlavy; v neposlední řadě uvádí portál též kontaktní údaje na stávající odborná pracoviště poskytující vyšetření.

Součástí projektu jsou videa, jak se správně usadit za volantem – nastavení sedačky a sedáku, seřízení opěrky hlavy, nastavení zpětných zrcátek a zapnutí bezpečnostních pásů.  

„Sedět příliš blízko je velmi nepohodlné, opačný extrém může být především v krizových situacích nebezpečný. Je třeba pamatovat na to, že pedály ovládáme chodidlem, nikoliv pohybem celé dolní končetiny,“ upozorňuje Roman Budský. A Libor Budina z Autoklubu České republiky k tomu dodává: „Sedět příliš blízko či daleko znamená velké problémy při ovládání volantu.“

Jak správně nastavit opěrku hlavy

Roman Budský radí: „Správné nastavení opěrky je takové, že její vršek by měl být minimálně souběžně nebo optimálně o 3 až 5 cm výš, než je temeno hlavy řidiče. Totéž platí i pro spolujezdce, včetně těch na zadních sedadlech. Opěrka nesmí být od hlavy ani příliš daleko. Optimálně ve vzdálenosti max. 5 až 7 centimetrů. V případě, že je opěrka příliš nízko, dochází při kolizi k nesmírnému průhybu krční páteře směrem dozadu, kdy může dojít k destrukci až prvních čtyřech obratlů.“ V případě, že je opěrka příliš vzdálena, zachycuje hlavu později, o to je náraz i zachycení tvrdší.

Neodhalený nebo včas neléčený opěrkový syndrom může způsobit celoživotní obtíže

Aby tato situace nenastala, je nutné nejlépe do osmi týdnů od nehody podstoupit odborné vyšetření. V případě pozitivního nálezu tak může být léčba zahájena včas.

Publikovala: Dagmar Lánská (zdroj: platformavize0.cz, neriskujkrk.cz, telefonická konzultace s Romanem Budským)

zpět na články

inzerce

nahoru