Opotřebení silnic u návozových tras stavebního materiálu na D35 a jejich financování
Nezbytnou součástí oprav silnic II. a III. třídy ve vlastnictví Pardubického kraje je získání financí a příslušných legislativních náležitostí na vybudování plnohodnotných objízdných tras. Díky tomu pak může být zajištěna nejen autobusová dopravní obslužnost, ale i dosah IZS a pohyb občanů. Letos dojde v regionu k modernizaci 4 návozových tras.
Speciální zákon o pozemních komunikacích pamatuje na skutečnost, že silnice jsou veřejným statkem, který se může užívat obecným způsobem. V případě, kdy je veřejný statek užíván jiným než obecným způsobem, mluvíme o zvláštním užívání (resp. nadměrném opotřebení silničního majetku). Tato skutečnost je upravena speciálnímzákonem, jenž udává, že stavebník zemních prací vyžadujících stavební povolení, velkých staveb, provozovatel důlní nebo těžební činnosti je povinen před zahájením stavebních prací upravit pozemní komunikace, které budou sloužit jako návozové trasy na úroveň očekávané dopravní zátěži. V minulosti však často docházelo k tomu, že velcí stavebníci sice splnili zadaný stavební úkol, následně však po nich zůstávaly komunikace v kritickém stavu. Jako příklad můžeme uvést výstavbu železničního tunelu Krasíkov v okrese Ústí nad Orlicí, kde bylo přemístěno obrovské množství výkopků a zpětně navezeno velké množství betonu, včetně konstrukčních vrstev tunelu.
Obecné a nadměrné opotřebení silnic
Správa a údržba silnic Pardubického kraje (SÚS Pk), společně s Pardubickým krajem vyvinuly také mechanismus, kterým lze analyzovat, jakým způsobem na silnicích II. a III. třídy ve vlastnictví Pardubického kraje dochází k obecnému a nadměrnému opotřebení komunikací u velkých staveb. V rámci analýzy dochází ke stanovení dopravní zátěže na jednotlivých komunikacích. Spolu s tím je třeba vymezit i tzv. nadměrné opotřebení, jež vzniká jednorázovou událostí, jak je výše uvedeno.
Zmíněný případ se odehrál v nedávné době při výstavbě dálnice D35, kde bylo navezeno obrovské množství stavebního materiálu. Návozové trasy byly dopředu nadefinovány a ve spolupráci s expertním týmem a Dopravní fakultou Jana Pernera vznikl unikátní model pro určení nadměrného opotřebení komunikací velkou stavební činností. Hlavní princip zmíněného modelu spočíval v tom, že komunikace, které byly určeny jako návozové trasy, se rozdělily na stometrové úseky. Následně byly oznámkovány stupnicí 1 až 5 (1 = nejlepší, 5 = nejhorší). Takto rozdělené části komunikace se poté převedly do finanční roviny tím způsobem, že jednotlivé úseky byly vyčísleny, a to na základě skutečnosti, jak finančně náročné by bylo zlepšení stometrového úseku vyčleněné silnice např. ze stavu ohodnoceného známkou 5 do statusu se známkou 1. Tímto postupem byla určena plánovaná částka nákladů na tzv. nadměrné a obecné opotřebení.
Posléze bylo provedeno ověření opotřebení stavbou dotčených silnic, které byly porovnávány s úseky silnic, kde návozová doprava neprobíhala, a docházelo tedy jen k obecnému opotřebení. Pro zpřesnění problému bylo využito exaktního sčítání dopravy na místě přístupu stavby D35. Z použité metody tak vyšlo najevo, kolik vozidel bylo naprosto tranzitních a kolik jich odbočovalo na stavbu dálnice s nějakým materiálem.
U projektu výstavby D35 z celkové ceny opotřebení vyplynulo 23 % obecného a 77 % nadměrného opotřebení.
„Opotřebení silnic u návozových tras bylo vyčísleno na 1,8 miliardy korun s DPH, což je velmi významná částka, kterou Pardubický kraj zcela zásadně nedisponuje a násobně převyšuje částky, které Pardubický kraj vkládá do silnic II. a III. třídy na jejich opravy, rekonstrukce a výstavbu,“ popsal Miroslav Němec, bývalý ředitel SÚS Pk.
Lepší vyhlídky do budoucna
V posledních letech došlo v otázce návozových tras ke značnému posunu. Jak velké stavební firmy, tak i stát začaly totiž celou záležitost brát konečně vážně.
V rámci výstavby D35 dojde např. ke stažení dopravy na dopravní tepnu, jež je na očekávaný nápor vozidel stavebně i technicky uzpůsobena. Nemělo by tedy docházet k poničení silnic II. a III. třídy. Z tohoto důvodu by v letošním roce měly být opraveny a modernizovány čtyři úseky silnic (návozové trasy).
Na konci letošního července proběhlo k této problematice v zasedací místnosti SÚS Pk v Doubravicích jednání, kde byly definovány další kroky ohledně oprav návozových tras. Kromě využívání tzv. povolených, jsou totiž často využívány i tzv. nepovolené návozové trasy. Takové silnice jsou pak logicky poškozeny daleko více než ty oficiálně povolené.
„Povolení návozových tras souvisí se stavebně-technickým stavem silnic. Bohužel se často setkáváme s nekázní, kdy vozidla navážející na dálnici stavební materiál používají i nepovolené návozové trasy, které ovšem nebyly k uvedenému účelu shledány jako způsobilé. Z tohoto důvodu pak následně dochází k velkému poničení silnic nepovolených návozových tras,“ vysvětlil Miroslav Němec.
Stát tuto záležitost zohlednil v loňském roce částkou 150 milionů Kč, v letošním roce je částka stanovena zhruba na 100 milionů Kč. Z této sumy by měly tedy na území Pardubického kraje být pokryty lokální opravy nepovolených tras. Celá záležitost je však stále poměrně dost otevřená, jelikož Česká republika se v současné době potýká s vysokým schodkem státního rozpočtu. Přesto můžeme v oblasti opotřebení návozových tras mluvit o jistém kroku vpřed, který se v posledních několika letech odehrál. V budoucnu by tak např. nemuselo už docházet k „vyhynutí“ některých silnic v důsledku vyvážení těžebního dřeva (zmiňme např. silnici z Nasavrk do Kameniček).
V rámci výstavby D35 pak proběhl významný posun v komunikaci mezi Pardubickým krajem a státem. Zmíněné subjekty totiž uzavřely smlouvu o součinnosti při následcích stavební činnosti na dálnicích.
„Zde mluvíme o pokračování výstavby dálnice D35, které bude nepochybně velmi podobné těm na úseku Opatovice-Časy a Časy-Stradouň. Spolu s tím je plánována výstavba tunelu Homole u Vraclavi, kde dojde k vývozu značného množství výkopů,“ doplnil Miroslav Němec.
Kraj chce dopředu také uzavřít se státem dohodu o tom, které další komunikace budou při výstavbě D35 sloužit jako návozové trasy. Spolu s tím by měla být i stanovena předpokládaná hodnota projektu a to tak, aby bylo jasné, jakou částku Pardubický kraj uhradí na tzv. obecné opotřebení a kolik finančních prostředků, respektive stavebního plnění dostane.
Opravy komunikací, u nichž se předpokládá, že vydrží návoz materiálu na dálnici, se uskuteční ex post. U návozových tras, které by neodolaly stavebnímu náporu, bude muset dojít k určitým úpravám ještě před dokončením dálnice. Přerušení zásobování stavebního materiálu v průběhu výstavby D35 by byla katastrofa.
Publikovala: Lucie Sogelová