Pardubické hlavní nádraží má opravenou výškovou část budovy

Výšková část budovy pardubického hlavního nádraží prošla kompletní rekonstrukcí. Citlivou obnovou prošel jak exteriér bývalého hotelu, tak jeho interiér.

„Ve spojení s pracemi na pardubickém nádraží se nejčastěji hovoří o rekonstrukci kolejí a nástupišť, výstavbě lávky přes celé kolejiště a nejnověji také o nové zastávce blíž centru. Cestující pochopitelně intenzivně vnímali i stavební ruch v části odbavovací haly a v přilehlé výškové budově, která byla dlouhá léta bez využití. Dneškem se ale začíná psát nová éra, kdy prostory bývalého hotelu budou sloužit nejen pro potřeby Správy železnic, ale také cestujícím,“ uvedl Martin Kupka, ministr dopravy.

Rekonstrukce pardubického nádraží byla i kvůli památkové ochraně rozdělena na dvě etapy. První část stavebních prací byla zaměřena na výškovou budovu, druhá se pak bude týkat celé nádražní haly s východním a západním křídlem.

„Předpokládám, že tendr na realizaci vypíšeme na podzim, aby se práce rozběhly na jaře příštího roku a skončily v roce 2026. Celkové náklady této etapy by neměly překročit miliardu korun,“ sdělil Jiří Svoboda, generální ředitel Správy železnic.

První etapu rekonstrukce nádraží realizovaly společnosti Chládek a Tintěra Pardubice a EUROVIA CS. Celkové investiční náklady na stavbu dosáhly k 574 milionům Kč.

Rekonstrukce pardubického nádraží se řadí k nejvýznamnějším rekonstrukcím nádraží v ČR. První patro výškové budovy je nyní upravené pro budoucí instalaci dopravního sálu. V dalších podlažích jsou školicí místnosti, příslušné zázemí a pokoje. V nejvyšších patrech pak sídlí zaměstnanci Centra sdílených služeb Správy železnic.

Z historie pardubického hlavního nádraží

Rozsáhlý komplex pardubického nádraží vznikl v rámci poválečné obnovy města, kdy bylo původní nádraží během náletů na konci 2. světové války z velké části poničeno. Nové osobní nádraží v Pardubicích mělo nahradit právě bombardováním těžce poškozenou původní stanici.

Pardubické hlavní nádraží je památkáři vnímáno jako nejkvalitnější funkcionalistické nádraží s hotelem v poválečném Československu. Objekt byl uveden do provozu v roce 1958 a za jeho realizací stáli architekti Karel Řepa, Karel Kalvoda a Josef Danda. Současná přestavba nádraží byla konzultována mimo jiné s architektem Miroslavem Řepou, synem Karla Řepy.

Publikovala: Lucie Sogelová (zdroj: Ministerstvo dopravy ČR, Správa železnic)