Potopený trajekt Estonia se mohl proděravět o mořské dno, uvádí nová zpráva
Kameny na mořském dně možná způsobily dlouho neobjevené díry na trupu trajektu Estonia, při jehož ztroskotání v roce 1994 přišlo o život 852 lidí. Oznámili to dnes činitelé dohlížející na nové vyšetřování této tragédie, informovala agentura Reuters. Případ tím není uzavřený, vyšetřování má pokračovat příští rok.
Loď Estonia vezla 803 pasažérů a 186 členů posádky z Tallinnu do Stockholmu, když se v noci na 28. září 1994 dostala do problémů na rozbouřeném Baltském moři. Její potopení zůstává nejhorším lodním neštěstím v době míru od druhé světové války.
Podle oficiální zprávy z roku 1997 trajekt havaroval poté, co kvůli nedostatečné údržbě odpadl jeho přední příklop a voda se přes otevřenou příď dostala na palubu s auty. Nicméně autoři televizního dokumentu odvysílaného k loňskému 26. výročí neštěstí odhalili dvě dříve nezmapované díry na pravé straně trupu, což oživilo spekulace o příčině havárie a vedlo ke spuštění nového vyšetřování vedeného společně švédskými, finskými a estonskými úřady.
"Na základě zprávy vypracované Stockholmskou univerzitou existuje přinejmenším vysoká pravděpodobnost, že k poškození na pravoboku lodi mohlo dojít v důsledku kontaktu s mořským dnem," uvedl dnes na tiskové konferenci švédský šéf vyšetřování Jonas Backstrand. "Už jsme se dívali na mořské dno a to, co z něj lze vyčíst. Teď ještě musíme trochu víc prozkoumat také loď, abychom to mohli potvrdit," vysvětloval.
Začátek další fáze vyšetřování zaměřené na vrak Estonie je naplánován na březen, uvádí Reuters. Vrak leží nedaleko finského ostrova Utö v hloubce méně než 85 metrů.
Autor: Jakub Cimburek (zdroj: ČTK)
