Prioritu zatím dostávají především silnice, prozrazuje hejtman Královéhradeckého kraje Červíček

Dostavby dálničních úseků D11 a D35 ulehčí krajským silnicím

Pane hejtmane, na úvod otázka ohledně dopravní infrastruktury v Královéhradeckém kraji. V jaké se nyní nachází kondici? 

Na úvod musím zopakovat, že Královéhradecký kraj má ve své správě 3300 km silnic II. a III. třídy a všechny s nimi související mosty. Když jsem na podzim roku 2016 přebíral jako 1. náměstek hejtmana gesci dopravy a silničního hospodářství, bylo jich více jak 50 % v havarijním stavu s vnitřním dluhem zhruba 15 miliard korun a objem peněz, který se do jejich oprav v předchozích období ročně investoval, se pohyboval kolem 360 tisíc. Jednou z prvních věcí, o které jsem se v rámci této funkce zasadil, bylo najít co nejvíce možných zdrojů a tento finanční objem zvýšit. Posledních šest let tedy investujeme do oprav a rekonstrukcí krajské silniční sítě minimálně cca jednu miliardu korun ročně, a to i v posledních dvou letech, kdy byly krajské rozpočty výrazně poznamenány výpadky příjmů v důsledku protiepidemických opatření. 

Je potřeba na některých místech obzvláště zapracovat, aby se cestující nejen v hromadných prostředích cítili komfortně a dostali se z bodu A do bodu B co nejpohodlněji a nejrychleji?

Prioritu zatím dostávají především silnice, které jsou hlavními tahy mezi jednotlivými okresy a ty, které navazují na dálniční síť či obchvaty měst a další, které patří k nejzatíženějším. Podařilo se nám také dořešit některé mnoho let se vlekoucí a z předchozích období nedořešené resty, jako například velmi frekventovaný Svinarský most, který jsme postavili nový, unikátní metodou, jež stavbu velmi urychlila a nyní už třetím rokem slouží řidičům. Aby však byla kvalitativní změna zásadně znatelná na silnicích na území celého kraje, je třeba v tomto trendu investic pokračovat alespoň ještě dalších 8 až 10 let. 

Co další priority a stavby?

Na dalších stavbách spolupracujeme také s obcemi a v neposlední řadě se státem. Prioritou pro zásadní ulehčení krajským silnicím, ale také pro rozvoj celého regionu, zůstává potřeba rychlé dostavby dálničních úseků D11 a D35 na území našeho kraje. Zde je samozřejmě hlavním investorem stát, ale kraj se snaží být součinným partnerem s maximální snahou napomoci urychlení výkupu pozemků nebo při jednáních s místními samosprávami či ochotou převzít některé úseky silnic I. třídy, které po dokončení dálnic ztratí nadregionální význam, do své správy. Vedle dostavby dálnic je neméně důležitým úkolem výstavba obchvatů měst a obcí s enormní dopravní zátěží. Některé stavby, například obchvaty Opočna, Domašína či přeložku silnice Robousy – Valdice u Jičína, realizuje kraj, na jiných spolupracujeme se státem, třeba v případu Rychnova nad Kněžnou nebo Solnice. Jiné stavby a jejich příprava je plně v režii ŘSD, což se v našem kraji týká Náchoda, Jaroměře, Choustníkova Hradiště, Nové Paky, Doudleb nad Orlicí nebo takzvané severní tangenty u Hradce Králové.

Úzce spolupracujeme s policií a Centrem služeb pro silniční dopravu

Nová dálnice D11 přinesla zajisté nemalou úlevu dvanáctitisícové Jaroměři. Považujete to za velký úspěch a krok vpřed, jenž se zrealizoval na konci loňského roku? 

Za každý nový kilometr dálnice jsem pochopitelně rád, ale v případě úseku D11 z HK do Jaroměře je to zatím pouze dílčí úspěch. Městu se sice vyhne tranzitní doprava směřující na Dvůr Králové a Trutnov, ale vozidla jedoucí ve směru na Náchod a dále do Polska opouštějí dálnici těsně před Jaroměří, takže dál projíždějí městem. Jediným řešením je urychlená výstavba obchvatu města.

V minulosti jste působil mimo jiné i jako ředitel dopravní policie. Váš vztah k dopravě tak musí být i nadále blízký. Je to tak? 

Ano, oblastí dopravy jsem se zabýval v průběhu celé své dosavadní profesní kariéry. Kromě zrychlení přesunu z místa A do místa B je v dopravě neméně důležitá plynulost provozu a bezpečnost na našich silnicích. Proto se dlouhodobě snažíme o identifikaci a odstraňování nehodových lokalit. Úzce spolupracujeme s policií a Centrem služeb pro silniční dopravu, snažíme se o intenzívní kontroly sociálních předpisu a vážení vozidel. Investujeme do údržby silnic, která však není jenom o penězích a výjezdů sypačů v zimě, ale o průběžné údržbě zahrnující udržování příkopů, sekání trávy nebo revize dopravního svislého značení za snížení viditelnosti atd. To vše k větší bezpečnosti na silnicích rovněž přispívá.

Silnice ve Vašem kraji se postupně na mnoha místech dočkávají oprav a rekonstrukcí, jako třeba nedávno u Třebechovic pod Orebem. Jako opravu ale považujete za stěžejní a důležitou pro silniční dopravu v kraji?

Jak jsem již zmiňoval, je to dostavba dálniční sítě a výstavba obchvatů, s čímž souvisí dílčí opravy či rekonstrukce návazných komunikací. Ale všechny rekonstrukce silnic II. a III. třídy, jejichž dopravní zátěž je v mnoha případech zcela srovnatelná s „jedničkami“ jsou pro silniční dopravu důležité.

Gočárův okruh byl ve své době skutečně unikátní

V roce 2020 jste se po krajských volbách stal hejtmanem Královéhradeckého kraje. Do Vaší gesce spadá mimo jiné fungování integrovaného záchranného systému. Co si pod tím má čtenář představit, respektive co vše máte na starosti? 

Integrovaný záchranný systém koordinuje postup všech svých, a v případě potřeby i dalších návazných, složek při provádění záchranných a likvidačních prací při mimořádných či krizových událostech. Hejtman tento postup koordinuje v případě, kdy je mimořádnou událostí zasaženo území dvou obcí s rozšířenou působnosti, nebo je-li o tuto koordinaci požádán. Významnou úlohu hraje také koordinace přípravy na mimořádné události, kterou upřesňuje zákon č. 239/2000 Sb. Jde zejména o zpracování havarijního plánu kraje, vnějších havarijních plánů, plánu plošného porytí jednotkami požární ochrany a další.

Mohl byste prozradit i některé projekty, které se aktuálně realizují nebo připravují v tomto oboru? 
O projektech bych v souvislosti s IZS ani tak nemluvil, ale za podstatné považuji zajištění jeho funkčnosti a akceschopnosti v každé době a to, že se nám to daří, myslím nejvíce prověřily mimořádné situace, které nás v kraji potkaly – ať už v souvislosti s epidemií covid-19, ale i při lokálních povodních následcích vichřic a v jejich důsledku poškozených silnic.

Když se podíváme přímo do krajského města Hradec Králové, tak se zde za poslední dobu realizuje dost oprav a rekonstrukcí silnic. Například takový Gočárův okruh je opravdu napříč republikou ojedinělý a člověk se díky němu dostane do různých destinací velice rychle. Jste pyšný, že ve vašem krajském městě je doprava na takové úrovni, nebo by to mohlo být lepší? (úsměv)

Gočárův okruh byl ve své době skutečně unikátní a jiná města mohla Hradci řešení dopravy závidět. Jak ale vyplývá z aktuálních průzkumů a hodnocení, tato stavba již dnešní dopravní intenzitě nestačí. Nezbytné rekonstrukce i menší opravy prováděné v uplynulých měsících na jeho trase a v těsné blízkosti pak měly velmi negativní vliv na průjezdnost městem. V prosinci se hradeckému kruhu ulehčilo zprovozněním úseku dálnice D35 Opatovice – Časy. Vedle zmiňovaného nového dopravního systému ale přinese zásadní úlevu krajské metropoli až vybudování Severní tangenty, která odvede dopravu z východního směru na dálnici D11 a také takzvaná Jižní spojka. Tato stavba výrazně pomůže dopravě v Hradci Králové na příjezdu od dálnice D11. Pokud by se podařilo realizovat i její uvažované pokračování směrem na Třebeš, odvedlo by to dopravu z Moravského předměstí, rovněž směrem na dálnici D11. Než však bude o této stavbě, případně termínu jejího dokončení definitivně rozhodnuto, intenzivně jednáme s ministerstvem dopravy a ŘSD o realizaci záměru rekonstrukce silnice z Hradce Králové na Vysokou s vybudováním nové přeložky na tzv. Hardubickou. Jedná se o silnici I. třídy z Hradce na Pardubice a tato přeložka by zajistila snížení hustoty vozidel v jižní části města. Dlouho se také připravuje rekonstrukce křižovatky Mileta, která je součástí Gočárova okruhu. 

Do budoucna chceme rozhodně zachovat rozsah objednávaných spojů

Povídali jsem si o silnici, ale co železniční doprava? Nádraží v Hradci Králové se brzy dočká rekonstrukce. Kdy započnou práce na stavbě, případně na co vše se mohou cestující v kostce těšit a bude to další posun pro dopravu ve vašem kraji vpřed? 

Rekonstrukce hradeckého hlavního nádraží probíhá průběžně za provozu již delší dobu. Vedle zlepšení komfortu cestujících v odbavovací hale považuji za nejdůležitější celou rozsáhlou modernizaci trati Pardubice – Hradec Králové – Jaroměř. Spojuje dvě východočeské metropole a je spolu s rychlostní silnicí I/37 páteřní komunikací celé hradecko-pardubické aglomerace. Železniční infrastrukturu spravuje stát, ale kraj má jasné představy o jejím rozvoji. Stav železniční infrastruktury je i přes probíhající modernizaci některých tratí, například z Týniště do Solnice, nadále neutěšený. Pravidelně proto jednáme se Správou železnic o připravovaných projektech. Chceme urychlit proces modernizace, který je podle nás pomalý, ale také optimalizovat vynaložené náklady, tedy zajistit, aby modernizované tratě byly dostatečné využívané. Za priority v tomto směru považuji jednání o vedení vysokorychlostní trati (VRT) přes Hradec Králové do Polska a urychlení přijetí závěrů ze studie proveditelnosti takzvané Vysokovské spojky, jejíž realizaci jsem v rámci mnoha jednání na ministerstvu dopravy inicioval. Stavba Vysokovské spojky by přinesla výrazné zkrácení doby jízdy z Hradce Králové do Náchoda a dále na Broumovsko.

Není to však jenom o silnicích a kolejích, ale další zásadní úlohou kraje v oblasti zabezpečení veřejné osobní dopravy. 

Je to další krok k tomu, abychom z cestování vlakem učinili konkurenceschopnou alternativu k individuální automobilové dopravě. Do budoucna chceme rozhodně zachovat rozsah objednávaných spojů a dále jej rozvíjet v souladu s potřebami cestující veřejnosti. Rozvíjíme také přeshraniční spolupráci ve veřejné dopravě. Nedávno jsme například s Dolnoslezským vojvodstvím uzavřeli memorandum o zavedení nového spojení na trase Hradec Králové – Náchod – Meziměstí – Walbrzych – Wrocław.

Co se veřejné dopravy v Královéhradeckém kraji týče, tak tu musely také výrazně zasáhnout dopady covid situace v republice, je to tak? Pomáhá kraj samotný v realizaci různých opatření v dopravě apod.?

Kraj je z velké části objednatelem veřejné dopravy na svém území a s dopravci má dlouhodobě nasmlouvané dopravní výkony. Ve stavu lockdownu by zachování dopravního rozsahu jednak ani kvůli nemocnosti personálu nebylo možné, ale bylo by to především plýtváním veřejnými financemi. Většina spojů v pracovních dnech tvoří ty školní a pracovní. O víkendech pak řada linek slouží turistům. A zájem veřejnosti o využívání veřejné dopravy v kontextu pandemické situace výrazně opadl. Rozsah spojů jsme v této době ze všech výše uvedených důvodů omezili. Kvůli nižším tržbám se pak logicky zvýšila úhrada ztrátovosti ze strany kraje. Na zavádění nezbytných opatření jsme s dopravci pochopitelně spolupracovali a všechny kroky spolu konzultovali. Přispívali jsme jim také na pořizování ochranných prostředků pro řidiče. Vedle toho jsme přijali mimořádná organizační opatření jako například zamezení nástupu předními dveřmi, abychom během těch nejvypjatějších situací úplně zamezili styku řidiče s cestujícími. Ve vlacích se pak omezila kontrola jízdenek. 

Nyní se však již chceme plně soustředit na další rozvoj veřejné dopravy. Prostřednictvím nových smluv s dopravci na zajištění osobní autobusové a železniční dopravy dojde k výrazné modernizaci a obnově vozového parku (nový informačního systém, wi-fi připojení, platební metody, klimatizace…), jedním ze zásadních požadavků je také nízkopodlažnost vozů. To vše výrazně zvýší cestovní komfort. A kraj, jakožto objednatel, musí zajistit především to, aby celý systém fungoval – spoje na sebe logicky navazovaly, jízdní řády vycházely vstříc potřebám cestujících a byla zajištěna dobrá informovanost veřejnosti. Chceme zlepšit dispečerské řízení autobusových linek a městskou hromadnou dopravu integrovat do systému IREDO. S ohledem na sezónní potřeby veřejné dopravy v rekreačních centrech či hodně navštěvovaných turistických lokalitách navyšujeme dopravní spoje o linky cyklobusů a skibusů na vybraných trasách. Snažíme se tak nejenom nabídnout alternativu osobní automobilové dopravě, ale také ulevit přetíženým parkovištím v místech jako je Šerlich nebo Adršpašsko-teplické skály apod.

Na co jste z hlediska dopravy v kraji nejvíce pyšný a na čem musíte naopak nejvíce jako samospráva zapracovat?

Je to především výrazné zvýšení finančního objemu na investice do oprav krajských silnic, díky čemuž došlo i ke zlepšení stavu silnic nižších tříd (II. a III.). Za velice významné považuji, že se nám podařilo jako zatím zrealizovat jeden z největších tendrů a uzavřeli jsme nové smlouvy s dodavateli veřejné autobusové dopravy na deset let, platných od ledna roku 2021. Výběr dopravce a nové smlouvy pro další desetileté období jsme uzavřeli i v osobní železniční dopravě, a to s platností od prosince 2021. A v neposlední řadě si dovolím připsat osobní zásluhu na výrazném posunu v komunikaci se státem k realizaci strategických staveb jako jsou dálnice, obchvaty a železniční koridory. K tomu poslednímu mohu jako příklad uvést svou velkou snahu při jednáních o vybudování tzv. bypassu v rámci modernizace trati Hradec Králové-Týniště nad Orlicí-Choceň, jež spojuje Čechy a Moravu. Vznikl by tak druhý, respektive záložní koridor, k již existujícímu, v Pardubickém kraji.

Profil - Mgr. Martin Červíček, brig. gen. v. v.

Hejtman Královéhradeckého kraje 

Váš profesní vývoj?
Dvacet šest let jsem sloužil této zemi v uniformě Policie ČR, kde jsem zastával především manažerské pozice, včetně té nejvyšší – policejní prezident a dosáhl jsem hodnosti brigádního generála. V roce 2016 jsem vstoupil do veřejného života jako politik (ODS) – v letech 2016 až 2020 jako 1. náměstek hejtmana a od října 2020 doposud jsem hejtmanem Královéhradeckého kraje. Chtěl jsem mít možnost využít i vlivu celostátní politiky na prosazování regionálních potřeb, a proto jsem na podzim 2018 kandidoval v senátních volbách za Náchodsko, odkud pocházím a jehož jsem celý život patriotem. Uspěl jsem a funkci senátora PČR vykonávám doposud.

Záliby, hobby, oblíbená místa? 
Přestože na záliby a koníčky nemám při svém pracovním vytížení příliš čas, mám rád sport a vyjde-li mi chvilka, věnuji se tenisu, fotbalu, běhu nebo jízdě na kole. Jsem Náchoďák, ale k mým oblíbeným místům patří také Broumovsko, Orlické Hory nebo Krkonoše.

Osobní vztah k dopravě? 
Doprava je v současném světě nedílnou součástí života nás všech. Mně její problematika provází v celém profesním životě – ať už jsem řídil dopravní policii, kde jsem se jí zabýval zejména z pohledu bezpečnosti, nebo v pozici náměstka pro tuto gesci na kraji, kdy bylo mojí snahou zlepšit silniční síť, posunout modernizaci té železniční či zajistit funkční systém veřejné osobní dopravy. A vlastně i dnes mne jako hejtmana, ale i jako senátora její další rozvoj a modernizace zajímají a zaměstnávají. Na základě svých nabitých zkušeností, zejména z posledních pěti let, jsem si ověřil, že i zde funguje moje životní motto: Kde je vůle, tam je i cesta a jsem připraven pokračovat v prosazování a urychlování realizace potřebných změn systémových opatření i do budoucna, abychom se nejenom u nás v kraji, mohli srovnávat s vyspělými evropskými zeměmi.

Nejoblíbenější dopravní prostředek? 
Záleží vždy na okolnostech. Nejčastěji využívám samozřejmě automobil, ale když jsem na to ještě měl čas, moc rád jsem měl vyjížďky po našem kraji na motorce, stejně tak rád si vyčistím hlavu při jízdě na kole a díky zálibě mého pětiletého syna ve vlacích a železnici, jsem nezřídka vlakovým pasažérem.