Příprava a realizace staveb je s činností Správy železnic neodmyslitelně spojena, upozorňuje Alena Heinišová

Odbor projektování staveb je relativně novou součástí generálního ředitelství Správy železnic. Jaké byly začátky?

Do roku 2019 si Správa železnic zadávala veškeré projektové dokumentace externě u projekčních organizací. Naše organizace ovšem disponuje řadou odborníků, kteří od ledna 2020 zamířili právě do nově vzniklého odboru projektování staveb. Vnitropodnikově tak můžeme zpracovávat předprojektové i projektové dokumentace. Největší výhodou interního zpracování je vyšší flexibilita a možnost přizpůsobit se aktuálním prioritám v přípravě staveb. U každé akce se minimálně ušetří čas zadávacího řízení a výběru projektanta. Nespornou výhodou je také důvěrná znalost prostředí železnice a také know-how v oblasti procesního nastavení schvalování staveb, což vede k rychlejšímu a efektivnějšímu projektování.

Jak projektování staveb na Vámi řízeném odboru funguje? Co vše musíte splnit, abyste mohli začít projektovat?

Příprava a realizace staveb je s činností Správy železnic neodmyslitelně spojena. Podmínky pro stavby drah jsou obdobné, jako pro stavby jiných investorů, protože i stavby drah podléhají postupům podle stavebního zákona a liniového zákona. K tomu ale navíc přistupují resortní pravidla Ministerstva dopravy, protože Správa železnic své stavby hradí převážně z veřejných prostředků SFDI nebo fondů EU.

První fází přípravy každé stavby je hledání její optimální podoby, která splní požadované cíle, ale zároveň prokáže nezbytnou socioekonomickou efektivitu. Tedy musí být účelná a zároveň hospodárná a efektivní. K tomu slouží buď záměr projektu jednotlivé akce, nebo u velkých či významných staveb studie proveditelnosti. Záměr projektu i studie proveditelnosti podléhají schválení Centrální komise Ministerstva dopravy. Poté následují standardní stupně dokumentací podle stavebního nebo liniového zákona, tedy dokumentace pro územní řízení, projektová dokumentace pro společné povolení podle liniového zákona, projektová dokumentace pro společná povolení a projektová dokumentace pro stavební povolení. Dokumentace se rovněž musí vypořádat se zákonem 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí. Jednotlivé materiály se projednávají s drážními a mimo drážními složkami a organizacemi. Na závěr každého projektového stupně se dokumentace schvalují v rámci Správy železnic tak, aby navržené řešení bylo technicky i provozně funkční, bezpečné, spolehlivé a plnilo veškeré požadavky norem nebo legislativy.

Jak vypadá Váš běžný pracovní den? Zabýváte se jednotlivými projekty na denní bázi?

Samozřejmě. Většina mých pracovních dní je zaplněna jednáními k řešeným projektům, a to jak v rámci týmů s mými kolegy z odboru projektování staveb, tak i v rámci projednávání uvnitř organizace i mimo ni. Důležitou součástí mé práce je také zajištění personálního obsazení našeho odboru a hledání nových posil, aktuálně především v technologických profesích. Tímto bych chtěla pozvat případné zájemce na web Správy železnic, kde je v sekci Kariéra kompletní přehled volných pozic. Rádi v našich řadách přivítáme nové posily.

Velkým úkolem do budoucna bude zpracování záměru projektu železničního uzlu Brno

S jakými největšími úskalími se při projektování staveb nejčastěji setkáváte?

Právě komplikace na cestě k dokončení projektu považuji za nejzajímavější část naší práce. Všechny musíme překonat, vyřešit a projednat. Každý projekt je svým způsobem jiný, má odlišná úskalí i svou cestu k realizaci. Rozhodně tak nelze mluvit o nějaké rutině či stereotypu.

Pro vyřešení různých výzev je však potřeba široké spektrum znalostí z různých oblastí. Zdaleka nejde o samotnou „stavařinu“. Potřeba jsou informace o tom, jak funguje řízení provozu na železnici, jakým způsobem se stavby provádí a jak se v jejich průběhu zajišťuje bezpečnost na stavbách. Je potřeba se orientovat v problematice územního plánování, posuzování vlivu záměru na životní prostředí, oceňování staveb nebo posuzování nákladů a přínosů v ekonomických hodnoceních.

Už jsem to naznačila – to, s čím bojujeme, je nedostatek kvalifikovaných pracovníků na trhu práce, zejména v technologických profesích. Ale tento problém se bohužel týká celého rezortu dopravy.

Už je to nějaký pátek, kdy se změnil stavební zákon a zákon o liniových stavbách. Jste více pod tlakem, co se termínů týče, nebo to naopak kvitujete? A co by se v této oblasti mělo ještě zlepšit/změnit?

Ze změn drážní stavební legislativy z posledních let považuji za důležité zejména přenesení územních řízení na úroveň krajských úřadů, u nichž lze očekávat vyšší kvalitu vedení řízení rozsáhlých projektů drážních staveb. Přínosem je také možnost získat stavební povolení i před majetkoprávním vypořádáním, což nám umožňuje uspíšit termín zahájení stavebních prací. U nového stavebního zákona vidím šanci na zrychlení přípravy staveb díky stanoveným lhůtám pro vyjádření dotčených orgánů a díky jednostupňovému povolování staveb. Současně však trochu se znepokojením sleduji vývoj kolem jeho probíhajících novelizací a za výrazný problém považuji chybějící prováděcí vyhlášky.

Mohla byste našim čtenářům na závěr prozradit aktuální důležité a stěžejní projekty, na kterých s kolegy pracujete? A jaké projekty připravujete do vzdálenější budoucnosti?

Na našem odboru zpracováváme jak koncepční dokumenty, zejména záměry projektů, tak i podrobné dokumentace staveb. Projektujeme stavby infrastrukturní i stavby pozemních objektů. Staveb, pro které jsme zpracovávali některou z projektových dokumentací je samozřejmě mnoho. Vyzdvihla bych například projekt novostavby Všejanské spojky z Milovic do Čachovic, nová odstavná kolejiště v uzlu Praha, rekonstrukce památkově chráněného mostu přes Lužnici v Táboře, rekonstrukce vybraných traťových úseků na trati Brno – Havlíčkův Brod – Kolín nebo náhrady železničních přejezdů na koridorovém úseku Uhersko – Choceň. Z výpravních budov jsme pak pracovali na rekonstrukci budov v železničních stanicích Karviná hl. n., Kopřivnice, Lovosice, Martinice v Podkrkonoší, Nové Strašecí, Brandýs nad Labem, Roudnice nad Labem, Hlinsko v Čechách a další. Věnujeme se také zpracování ekonomických hodnocení, a to i na úrovni koncepční, kdy zpracováváme aktualizaci rezortní metodiky pro hodnocení dopravních projektů. Do budoucna bude naším velkým úkolem zpracování záměru projektu železničního uzlu Brno, což je projekt technicky i procesně velmi náročný a je to pro nás velká výzva. 

Kdo je Ing. Alena Heinišová?

Vystudovala ČVUT, Fakultu stavební, obor pozemní stavby. Svou profesní kariéru ovšem odstartovala na generálním ředitelství Českých drah, kde působila na odboru investičním. Podobné zaměření měla později také na SŽDC, kam přešla v roce 2008. Později pracovala na odboru přípravy staveb, který od května 2018 vedla. Na začátku roku 2020 byla jmenována do funkce ředitelky nového odboru projektování staveb.