Reportáž č. 1: Konference železnice 2023 Praha

Ve výstavbě je velké množství staveb, což s sebou přináší omezení provozu

Celou konferenci zahájil generální ředitel společnosti SUDOP Tomáš Slavíček, který byl jedním z garantů konference, spolu s generální ředitelem Správy železnic Jiřím Svobodou. Tomáš Slavíček shrnul loňský rok na železnici, který přinesl pokles ve vypisování zakázek, avšak i schválení rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). „Ve výstavbě je velké množství staveb, což s sebou přináší omezení provozu. Musíme se tak vypořádat se stavěním i při vyloučení provozu. Avšak příprava staveb běží velmi intenzivně,“ řekl Tomáš Slavíček. O intenzitě lze hovořit i v souvislosti s vysokorychlostními tratěmi (VRT), které se dále projektují. „Klíčová bude činnost pro vydání sloučeného povolení a nadresortní projekt,“ zdůraznil generální ředitel firmy SUDOP. Železničáři se loni museli vypořádat také s komplikovanými procesy při schvalování a připomínkování projektů, přičemž BIM model přinesl snížení počtu projektů. A co podle Tomáše Slavíčka přijde v budoucnu? Železničáři se nevyhnou novele stavebního zákona, velkým úkolem pro ně bude zajistit dlouhodobé financování téměř na 10 let dopředu. „V budoucnu by se měla zahájit debata o časové a věcné koordinaci ETCS. Tyto zabezpečovací systémy by se měly budovat na ukončené infrastruktuře nebo na infrastruktuře bez plánovaných zásahů na minimální období pěti let,“ zdůraznil Tomáš Slavíček. Železnice by podle něj měla stále tlačit na klimaticky neutrální dopravu, čímž je prostá elektrizace. Jiří Svoboda následně předal ocenění pro Osobnost železniční infrastruktury roku 2022.

Prioritou SŽ je dokončení rekonstrukce železničních koridorů, modernizace uzlů a tratí sítě TEN-T

První část konference zahájil ředitel SFDI Zbyněk Hořelica. Ten na úvod zmínil, že od roku 2001 do roku 2022 se do železnice investovalo přes 670 miliard Kč, což je o zhruba 150 miliard méně než u silnic a dálnic. V roce 2022 SFDI poskytlo 136,2 miliardy korun, z něhož se využilo 96,7 % - 92,6 mld. Kč se investovalo a 39,1 mld. Kč šlo na údržbu. Správa železnic z rozpočtu investovala 42,5 mld. Kč, přičemž neinvestice činily cca 18,5 mld. Kč. Aktuální rozpočet pro rok 2023 je podle ředitele SFDI vyrovnaný. Jeho celková výše je 150,9 mld. Kč, z čehož 123 mld. Kč je z národních zdrojů. Do investic půjde 104 miliard a do neinvestic 46,6 mld. Kč. Rozpočet je nejvíce tvořen z dotace ze státního rozpočtu na krytí deficitu, zdrojů EU a dluhového financování. Správa železnic by v roce 2023 měla podle Zbyňka Hořelici získat asi 70,3 mld. Kč – 48,5 mld. investice a 21,8 mld. neinvestice. Podle ředitele SFDI by SŽ mělo investovat nejvíce v Pardubickém kraji. „SFDI již řadu let úspěšně poskytuje příspěvky na financování akcí zaměřených na odstraňování bariér ve veřejném prostoru městům a obcím, jejich svazkům, krajům a dalším. Každý rok roste zájem ze strany těchto subjektů,“ řekl Zbyněk Hořelica. Z ostatních výdajů na železnici by mělo jít 1,7 mld. Kč do vybavení drážních vozidel palubními jednotkami ETCS. První přednášející zmínil i roli SFDI v zavádění BIM. „Investoři v dopravní infrastruktuře musí vnímat BIM jako digitalizaci, přičemž ta musí u procesů pokračovat bez ohledu na průběh schvalování legislativy. Důležité jsou i pilotní projekty tam, kde ověřování vede k rozšiřování znalostí o zavádění BIM do organizací. Ale i SFDI má úkoly, a to dokončit proces převodu DSSDI do databáze ČAS,“ řekl Zbyněk Hořelica. SFDI by ve druhém čtvrtletí roku 2023 měl přijít s aktualizací plánu pro rozšíření využití digitálních metod a zavedení modelování staveb pro dopravní infrastrukturu. Poté se k mikrofonu dostal druhý řečník, a to další garant konference Mojmír Nejezchleb ze Správy železnic. Ten mluvil o vybrané železniční síti TEN-T v ČR. Zejména se věnoval projektům modernizace do roku 2030. „Prioritou SŽ je dokončení modernizace železničních koridorů, modernizace uzlů a tratí sítě TEN-T, odstranění úzkých hrdel a modernizace tratí pro příměstskou dopravu, dálkové řízení provozu a příprava VRT," řekl zástupce SŽ. Mojmír Nejezchleb vypíchl důležité modernizační projekty, které běží na I. koridoru. SŽ klade důraz na projekty Ústí n. Orlicí – Brandýs n. Orlicí, Maloměřice – Adamov – Blansko či uzel Pardubice. Na I. koridoru jsou v přípravě například projekty Uzel Brno, Uzel Česká Třebová či úsek Ústí n. Orlicí – Choceň, kde bude nová trať. Železničáři však myslí i na II. a III. koridor, kde se řeší ETCS Beroun – Plzeň – Cheb či trať ze Smíchova do Černošic. V budoucnu se lidé například dočkají novostavby trati ze Smíchova do Berouna, kde se dokončení plánuje do roku 2030. Zapomenout by se nemělo na pražský uzel, který se bude modernizovat. Realizovat se v budoucích letech budou ramena Brno – Přerov, Hranice n. Moravě – Horní Lideč, Brno – Havlíčkův Brod – Kolín, Kolín – Nymburk – Ústí n. Labem-Střekov – Děčín, Ústí n. Labem – Cheb, České Budějovice – Plzeň či Velký Osek – Hradec Králové – Choceň. Luděk Sosna z Ministerstva dopravy (MDČR) se následně pustil do dopravní sektorové strategie, která je ve třetí fázi a revizi nařízení TEN-T. „Dle návrhů Evropské komise by mělo dojít k vylepšení regulace TEN-T. Mělo by se zavést pár nových povinností. Například zajištění na hlavních sítích pro osobní železniční dopravu rychlosti 160 km/h nebo zajištění průjezdného profilu vlaků P400. Rozšířit by se měl třeba seznam tzv. městských uzlů,“ řekl zástupce MDČR. České republice se podle Luďka Sosny například povedlo prosadit do hlavní TEN-T tři ze čtyř úseků českých VRT. Jak financovat železniční infrastrukturní manažery? O tom měl prezentaci Tomáš Čoček ze SŽ. Ten popisoval koncesní modely, které se využívají v zahraničí. „Stát zřizuje post veřejného manažera infrastruktury a uzavírá s ním smlouvu na provoz, údržbu a rozvoj této infrastruktury,“ řekl Tomáš Čoček, který následně popisoval koncesní modely Německa či Rakouska. Tomáš Čoček také prozradil, že existuje model financování i pro českou železnici: „Ve spolupráci s ARI byl zpracován dokument poskytující ucelený přehled možností využití soukromého kapitálu k realizaci velkých investiční projektů na železnici na základě nejlepší evropské praxe". Ing. Petr Hofhanzl následně mluvil o projektu Praha hl. nádraží – Letiště Václava Havla – Kladno, v němž jsou jednotlivé fáze v různých stádiích rozpracovanosti, některé se dokonce i staví. Roman Čítek z firmy SUDOP následně ukončil první blok tématem nového stavebního zákona. „Překážek na cestě ke stavebnímu povolení a získání potřebných práv k dotčeným nemovitostem je hodně. Určitě je nevyřeší pouze nový stavební zákon. Značný vliv bude mít nepochybně připravenost a obsazenost státní správy. V současné době jedním z nejpalčivějších problémů přípravy staveb je skutečnost, že ze strany státní správy není rozhodováno dostatečně rychle a v mnoha případech nejsou dodržovány stanovené správní lhůty,“ řekl Roman Čítek.

Autor: Karel Geba