ŘSD začalo s výstavbou posledního úseku dálnice D1

Dnes zahajovanou desetikilometrovou dálniční stavbu lze bez nadsázky označit za jednu z nejdůležitějších infrastrukturních staveb v Česku

Hlavní trasa úseku dálnice D1 u Přerova bude 10,1 km dlouhá, přičemž na ni bude 228 stavebních objektů. Zhotovitelem budou společnosti Strabag, Dopravstav a IDS. Celková výše zakázky činí 6 922 mil. Kč bez DPH, přičemž ke zprovoznění by mělo dojít v roce 2025. „Součástí desetikilometrové stavby budou tři mimoúrovňové křižovatky, protihlukové stěny v souhrnné délce čtyři kilometry a čtrnáct mostů. Nejzajímavějším na celé stavbě bude 940 metrů dlouhá mostní estakáda, která převádí dálnici mimo jiné přes řeku Bečvu, chemický závod Precheza a čtyřkolejnou železniční trať Olomouc – Přerov,“ řekl ministr dopravy a dodal: „Po letech soudních tahanic a úředního martýria jsme se dostali na začátek výstavby. Děkuji všem projektantům, zaměstnancům Ředitelství silnic a dálnic, Ministerstvu dopravy i dalším organizacím, že tento boj nevzdali a dnes můžeme stát u základního kamene stavby.“

„Dnes zahajovanou desetikilometrovou dálniční stavbu lze bez nadsázky označit za jednu z nejdůležitějších infrastrukturních staveb v Česku. Zprovozněním posledního úseku D1 bude v první řadě vyřešena složitá dopravní situace v Přerově, kde aktuálně veškerý tranzit projíždí centrem města. V druhé řadě se výrazně sníží provoz na dálnici D46, která je právě kvůli nedokončené D1 využívána jako hlavní tah pro cesty mezi Brnem a Ostravou. V neposlední řadě je pak samozřejmě dokončení dálnice D1 důležité i symbolicky, protože jde o naši nejdůležitější dopravní tepnu,“ uvedl k zahájení stavby generální ředitel ŘSD Radek Mátl.

 „Naše nejdelší a nejznámější dálnice je o krok blíže svému dokončení. Úsekem Říkovice – Přerov dosáhne délky 377 km a nový úsek výrazně pomůže odlivu nákladní dopravy z Přerova. Na D46 se po zprovoznění posledního úseku D1 zklidní provoz taktéž, protože většina vozidel se z Brna do Ostravy dostane právě po této poslední části D1,“ řekl k dnes zahájené stavbě ministr dopravy Martin Kupka.

Součástí stavby budou také tři mimoúrovňové křižovatky, protihlukové stěny v souhrnné délce čtyři kilometry a čtrnáct mostů. Nejnáročnějším objektem celé stavby bude 940 metrů dlouhá mostní estakáda, která převádí dálnici mimo jiné přes řeku Bečvu, chemický závod Precheza a čtyřkolejnou železniční trať Olomouc – Přerov. Stavba bude navržena ke spolufinancování z Fondu soudržnosti.

Z historie dálnice D1

• Stavba dálnice D1 byla schválena již 4. listopadu 1938. Tehdy se počítalo s dálničním propojením Prahy a Podkarpatské Rusi. Se stavbou dálnice se započalo 2. května 1939, ale práce byly přerušeny 2. světovou válkou. I když byla výstavba po válce v omezeném rozsahu obnovena, došlo v roce 1950 k jejímu definitivnímu zastavení.
• V roce 1963 byla schválena páteřní síť českých dálnic, v rámci které se počítalo i se stavbou D1. Proti původním plánům z roku 1939 se trasa i parametry částečně změnily, proto můžeme ještě dnes nalézt opuštěné a nepoužívané mosty ze třicátých a čtyřicátých let minulého století v okolí vodní nádrže Švihov (Želivka).
• Výstavba dálnice D1, jak ji známe dnes, začala 8. září 1967 a 12. července 1971 byl otevřen vůbec první dálniční úsek u nás, a to mezi Prahou a Mirošovicemi. Souvislý dálniční tah mezi Prahou a Brnem byl dokončen 8. listopadu 1980, kdy byl zprovozněn poslední úsek dálnice u Humpolce. V letech 1988 a 1992 byly do provozu uvedeny dva úseky od Holubic u Brna až k Vyškovu. Další úseky byly otevírány mnohem později, první v roce 2005 za Vyškovem, v roce 2007 pak došlo na první úsek na severní Moravě. D1 byla postupně dobudována až do Říkovic a od Lipníku nad Bečvou až do Ostravy. Na hranice s Polskem byla dálnice dovedena v roce 2012. Poslední dosud zprovozněnou části D1 je od roku 2019 úsek mezi Lipníkem a Přerovem.

• Podle původních (federálních) plánů měla dálnice D1 vést na Slovensko a na českém území končit na hraničním přechodu Starý Hrozenkov. Východní část dnešní D1 se tak dříve označovala jako D47. V roce 2006 bylo rozhodnuto, že označení D1 ponese celý dálniční tah, který spojuje tři největší města ČR, tedy Prahu, Brno a Ostravu. D1 tak bude po svém dokončení mezi Prahou a polskou dálnicí A1 dosahovat délky 377 km.

• Dálnice D1 mezi Prahou a Brnem byla vždy nejvytíženější dálnicí v zemi. Proto došlo v letech 1996 – 1999 k přestavbě prvních 21 km mezi Prahou a Mirošovicemi ze čtyř jízdních pruhů na šest. V budoucnu by tomuto úseku měla ještě ulevit dálnice D3, která povede z Prahy jižním směrem. Obdobné rozšíření D1 se nyní plánuje v prostoru Brna mezi kilometry 182 – 210. Možnému dalšímu uvolnění dopravy na D1 by měla pomoci dostavba dálnice D35 v úseku Hradec Králové – Mohelnice. Spolu s dálnicí D11 bude D35 tvořit alternativní „severní trasu“ spojující Čechy a Moravu. I z tohoto důvodu byla dálnice D1 od Lipníku na Bečvou, kde se na ni napojuje právě D35, až k Bělotínu, kde se od ní naopak odpojuje dálnice D48, postavena v šestipruhovém uspořádání.

Publikoval: Richard Mrkvička (Zdroj: ŘSD a MDČR)