Řešení sesuvu půdy na dálnici D8? Firma Kámen Zbraslav má dát státu 100 milionů!
Stát by měl obdržet od společnosti Kámen Zbraslav 100 milionů korun ohledně sesuvu půdy na rozestavěnou dálnici D8 na Litoměřicku. Rozhodl o tom Obvodní soud pro Prahu 5, jenž tak nevyhověl žalobě v plném rozsahu, stát původně žádal miliardu korun.
Podle Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) mohly za sesuv práce v přilehlém kamenolomu, jehož provozovatele žalovalo. Rozhodnutí je zatím nepravomocné. ŘSD se nejspíš kvůli míře přiznaného odškodnění odvolá. To samé chce učinit i společnost Kámen Zbraslav. Sesuv zavalil na počátku června 2013 rozestavěný úsek dálnice na Litoměřicku v délce asi 200 metrů a poškodil i nedalekou železniční trať. Stavbu dálnice to zastavilo na téměř dva roky.
ŘSD chtělo po kamenolomu 797 milionů Kč, Správa železnic dalších 240 milionů Kč. Stát za viníka v žalobě označil právě firmu Kámen Zbraslav. Ta vinu odmítá s tím, že sesuv byl důsledkem nevhodného umístění stavby a také nepříznivého počasí.
Svah byl dlouhodobě nestabilní
Podle soudkyně Michaly Dvořákové byla firma Kámen Zbraslav za sesuv částečně odpovědná. Nařídila jí proto uhradit škodu ve výši 100 milionů korun. Rozhodnutí je ovšem zatím nepravomocné. Právní zástupce společnosti Kámen Zbraslav Pavel Sedláček uvedl, že závěry rozsudku jsou rozporuplné. „Budeme se samozřejmě odvolávat,“ řekl včera večer České televizi.
Možnosti odvolat se pravděpodobně využije také ŘSD, uvedl jeho mluvčí Rýdl. Ředitelství se chce podle něj ale nejprve seznámit s odůvodněním rozsudku. Organizace kvituje, že soud rozhodl o zavinění sesuvu ze strany kamenolomu, rozchází se však v názoru na jeho míru. „Největší podíl měly mít srážky. Ty jsou ale v kontextu Horního zákona důlní vodou, za kterou odpovídá kamenolom. Samotná výše škody tak bude předmětem dalšího soudního přezkumu i našeho odvolání,“ uvedlo dále ŘSD.
V případu bylo vypracováno několik znaleckých posudků. Ty, které předložili zástupci kamenolomu i státu, se ovšem značně lišily. Soudkyně si proto následně vyžádala revizní posudek, který vypracovali zástupci Akademie věd ČR. Znalci se v něm shodli, že k sesuvu přispělo několik faktorů, bez nichž by nenastal. Podle znalců byl svah dlouhodobě nestabilní a podmínky na místě nebyly brány dostatečně v úvahu. Zároveň se znalci shodli, že stát i kamenolom spolu při stavbě nekomunikovaly.
Žalobou se obvodní soud začal zabývat už téměř před pěti lety.
Publikoval: Filip Červinka (Zdroj: ČTK)
