Součástí konference Moderní železnice 2022 v Praze byla i odborná diskuse!

Na příští rok budeme potřebovat pro Správu železnic 70 miliard korun

Pane ministře, světová situace není již pár týdnů ideální. Jak to bude s aktuálními investicemi do dopravy? A jaké budou investice naší vlády v dalších letech?

Odpovídá ministr dopravy Martin Kupka (ODS): „To, co se odehrává v okolních státech, nedokážu předjímat. Nevím, jaký to bude mít vliv na rozpočet ČR. Ale chci Vás ubezpečit o tom, že jsme vedli  debatu s kolegy ve vládě na téma,  jakým způsobem naložit s financemi státu a jak se postavit k investicím. A jak  víte ohledně investic, tak tam stát ani vláda neškrtla jedinou korunu. To co bylo v úvodním rozpočtu s 378 miliardami schodku nachystáno v oblasti investic, tak tam jsme udrželi, i přestože jsme celkový schodek snížili o 100 miliard korun. To je ta nejupřímnější odpověď na to, na co se ptáte. Pokud vnímáme aktuální stavby a také bychom se měli posunout dále v budoucích stavbách, tak na příští rok budeme potřebovat pro Správu železnic 70 miliard korun. To je samozřejmě obrovská suma. A já nevím, jestli se to povede zajistit.  Důležité je  stanovit zřetelná kritéria potřebnosti a klíčové parametry určující, které stavby se budou realizovat. A v tom budou hrát roli dotace EU a také to, jak  jsou železnice vytížené, a navíc jaký mají  regionální význam. O tom si musíme povídat s kraji, což bude mít dopad na výdaje v oblasti údržby. Chceme s kraji také reálně prodiskutovat, jaké jsou jejich objednávky a záměry spojů, aby nedocházelo k tomu, že SŽ investuje do modernizace tratí, kde následně kraj spoje neobjedná, což je ke škodě věci, poplatníků, SŽ i rozvoje ČR. Už jsme mluvili s radními o záměrech spojů, na což budeme brát ohled, a to by mohlo určit ten řád, který je prioritou.“

Jiří Svoboda, generální ředitel SŽ, doplnil: „Já bych k tomu doplnil jedno. Nejdříve bych chtěl vidět vždy číslo a podle toho se rozhodovat, pokud prokážeme smysluplnost staveb. Ale jsem optimista v tom, co řekl pan ministr a že to čerpání rozpočtu pro SŽ bude rok co rok vyšší.“

Jaké jsou nejklidovější stavby? Otázka míří na pana generálního ředitele.

Odpovídá generální ředitel SŽ Jiří Svoboda: „Je to dokončení koridorových tratí. Důležité jsou všechny stavby. Uzle Pardubice a Praha – Kolín. Tyhle tratě jsou velmi vytížené včetně 4. koridoru. Tohle všechno by se mělo dokončit, protože to je ta základní páteř, která je potřebná jak pro dopravu osobní, tak nákladní. I z hlediska kapacity a bezpečnosti.“

Je důležité, aby nás EU vnímala jako velké hráče

Výstavba VRT je nejrozsáhlejším infrastrukturním projektem v ČR. Přípravy a realizaci má v novém roce ovlivnit nový stavební zákon. V jaké je teď fázi a jaké budou jeho přínosy?

Odpovídá ministr dopravy Martin Kupka (ODS): „Já jsem tady zmínil 3 důležité oblasti, se kterými se musí ten zákon popasovat. A to je rovina přípravy území. V současné době máme problémy s ukotvením koridorů v zásadách územního rozvoje krajiny. Jestli chceme tou krajinou projít, tak to znamená, že potřebujeme speciální režim pro VRT, a zároveň s tím spojit změnu jednání s veřejností. Hladkou inspiraci bereme v Německu. Tam když se chystá takovýto VRT projekt, tak součástí přípravy je samotná krajinná studie, což probíhá nově směrem na Drážďany, kdy jedná SŽ s místními samosprávami. Tak vznikne koncept toho, jak v té krajině tu trať koncipovat a vidět její dopad na krajinu, který by měl být co nejmenší. Další součást je nutná komunikace s veřejností. První rovina je trasování a rozpory s územní krajinou a komunikací a předbíhání konfliktů.  Vvýznamným krokem je ještě další usnadnění legislativy. Pozitivní zprávy jsou, že Ústavní soud potvrdil a podpořil všechny ty mezikroky. Je důležité, abychom se s tím teď vypořádali. Posledně je nutné zajistit VRT financování. Jedna důležitá věc je v rámci jednání s kolegy na ministerské úrovni, týká se stavby, která by měla vyrůst jako první -  Berlín – Praha – Vídeň. Tento projekt musí být evropskou prioritou. V této souvislosti jsme mluvili již s komisařkou EU. Poslali jsme formální dopis společně s ministry dopravy Rakouska a Německa právě jí o tom, aby ta trať byla zakotvena do TEN-T, ale potřebujeme speciální finanční pomoc a odkazujeme na další projekty Evropské unie, které dostaly i peníze navíc. To je základní předpoklad, což může stát nějakých 500 miliard korun. Museli bychom zvýšit tedy okolo 50 % na investice, ale musíme na to mít i čas, abychom zajistili síť dodavatelů, abychom mohli v tom území ty stavby realizovat. Ta vize se zhmotňuje. Nemalujeme vzdušné zámky. Polovina peněz z EU a další peníze z PPP projektů by mohly přijít časem. Stejně tak šly ve Francii a Německu, jenom to musíme umět vstřebat i u nás. Možná tento vznikající zákon do sebe zahrne i výstavbu VRT, aby se vše zrychlilo.“

Byly zmíněny částky, které půjdou do VRT. Sumy se postupem let zvyšují. Do čeho ale půjdou tyto částky?

Odpovídá generální ředitel SŽ Jiří Svoboda: „Samozřejmě se to bude vázat ke koupi pozemků, poté půjdou do projektové dokumentace a následně také do stavby.“

Pane ministře, vy jste zmínil, že jednáte s EU. Pomůže v rámci financování z EU i naše předsednictví, které nás čeká?

Odpovídá ministr dopravy Martin Kupka (ODS): „Je důležité, aby nás EU vnímala jako velké hráče. Myslím si, že to předsednictví bude nutné využít nejen pro financování VRT, ale i pro jiná témata v EU. Při nejmenším pro to, abychom Evropu udělali racionálnější. V tomhle ohledu je jasné, že nepůjde o experiment, protože elektromobilita je na železnici opravdu vyzkoušená. Tak si troufnu tvrdit, že tohle je to, do čeho evropské prostředky půjdou. Je to funkční a ověřený projekt v mnoha směrech, takže se nemusíme bát, že bude stát železnice bokem. Ohledně VRT jsem viděl mírně pochybovačné pohledy, ale to je dobře, protože na druhou stranu je nutné, aby na to lidé reagovali, protože nemáme jinou variantu rozvoje naší železnice. Současné koridory jsou naplněné, tam už více vlaků nedostaneme. Na trase Praha – Ústí – Drážďany tam ta poptávka vlaků je, ale bohužel tam na ně není prostor. A proto se mnoho států dalo cestou VRT a i  u nás tento projekt vypadá hodně ambiciózně. Ano, je to do značné míry výzva, ale i jiné státy to zvládly, i když byly v lepší startovací pozici než ČR.  Ale na naší straně jsou aspekty ekologické, místního či ekonomického rozvoje. VRT nevnímám jako doplňkovou dopravu, ale jako organickou složku té stávající, která by ji mohla hodně posunout, přeci jenom může velkou měrou snižovat vzdálenosti. Pokud máme dostávat více materiálu na železnici, tak to znamená rozšíření kapacit  železnice a tady v zásadě není na výběr. Musíme budovat další infrastruktury, protože tt současné praskají  ve švech. A do některých míst 3. kolej nedostaneme, i kdybychom se postavili na hlavu.“

Já to trošku odlehčím, my vás prostě nemůžeme přetížit

Otázka generálního ředitele Tomáše Slavíčka ze SUDOP Praha: Chystají se na úkor VRT i nějaké konvenční stavby, které jsou klasického rázu? Nebo budou klasické stavby zastaveny či zpomaleny? Ptám se, protože v posledních letech nepřišla žádná zakázka na tento typ staveb.

Odpovídá ministr dopravy Martin Kupka (ODS): „Já to trošku odlehčím, my vás prostě nemůžeme přetížit. (smích) To si uvědomme, protože potom bychom dostali vynadáno kvůli nedostatku lidí, kteří by to museli kreslit. Jenom zmíním, jak jsem představil ten výhled, tak to, co půjde na VRT do budoucna, tak to je nad rámec těch současných investic. Znamená to, že tam, kde máme ještě infrastrukturní dluh, tak ho budeme splácet a tam, kde je to potřeba, tak tam ty investice podnikneme.“

Jiří Svoboda, generální ředitel SŽ, doplnil: „Souhlasím s panem ministrem. Došlo k takovému mírnému komunikačnímu šumu, ale to je na úkor těch VRTek. V současné době chceme udělat seznam projektů na základě významnosti. Takže klasické stavby budou. Zmiňovala se Česká Třebová. V plánu máme ještě něco, ale nemůžeme to spustit vše naráz. Já si myslím, že se tohle zpřesní a budeme vše postupně vyhlašovat, aby tento dotaz v příštím roce již nezazněl.“

Vyplatí se VRT stavět, když vzdálenost mezi Prahou a Brnem je tak malá? Vlak dosáhne 300 km/h a poté bude hned zastavovat. Není nutná změna nebo přeměna toho projektu či názvu toho projektu? A jak chcete získat finance z EU na VRT?

Odpovídá ministr dopravy Martin Kupka (ODS): „Aktuální odezva na VRT je pozitivní. Budoucnost vytížení VRT je v různých módech zastavování. Některé spoje pojedou nižšími rychlostmi, aby zajistily vytížení všech těch zastávek. Ta trať zvýší návaznost a plynulost na ty regionální klasické infrastruktury. Je nutné se naučit, jak využívat ty investice podle toho, jak to dělají v zahraničí, abychom neničili  krajinu.“

Jiří Svoboda, generální ředitel SŽ, doplnil: „Musíme se věnovat také provozní části a údržbě  VRT, ale  na tom všem už pracujeme.“

Autor: Bc. Karel Geba