Správa železnic slaví 5. výročí spolupráce s francouzskými kolegy, kteří jí pomáhají zejména s vysokorychlostními tratěmi

Mohli jsme vymýšlet vlastní technické řešení, ale padlo rozhodnutí, že se inspirujeme funkčním systémem

Česká republika aktuálně projektuje už více než 300 km nových tratí, čemuž přispěl francouzský kolega SNCF, který má s projektováním a výstavbou vysokorychlostních tratí velké zkušenosti. Projektování českých VRT v sobě zohledňuje technická řešení, které Francouzi posbírali za více než 40 let provozu vlaků TGV. Spolupráce od roku 2021 pokračuje na základě osmileté smlouvy uzavřené mezi Správou železnic a SNCF Réseau. Francouzští kolegové poskytují těm českým odborné služby pro projektování, výstavbu, provoz i kontrolu nových tratí a také své zkušenosti s managementem přípravy velkých infrastrukturních projektů. Generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda potvrzuje, že úzké vazby mezi společnostmi přispívají k urychlení přípravy VRT: „Mohli jsme vymýšlet vlastní technické řešení. Už před lety ale padlo rozhodnutí, že se inspirujeme funkčním systémem, který je efektivní, odzkoušený a pomůže nám vysokorychlostní dopravu nabídnout cestujícím co nejdříve. Dosavadní průběh příprav potvrzuje, že jsme se rozhodli správně.“ Spolupráce ale neprobíhá pouze na úrovni správců infrastruktury. Projektu se také věnuje bilaterální pracovní skupina na úrovni českého a francouzského ministerstva dopravy.

"Francie a Česká republika mají podobný strategický přístup k úspěšnému přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku. V oblasti dopravy to znamená rozvoj železnic a vysokorychlostních tratí. U příležitosti tohoto výročí spolupráce mezi Správou železnic a SNCF Réseau na vysokorychlostních tratích bych chtěl podpořit rozvoj partnerství mezi našimi podniky na podporu řízení, financování – v případě potřeby prostřednictvím PPP – a realizace těchto pro Českou republiku a Evropskou Unii významných projektů," řekl velvyslanec Francie v ČR Alexis Dutertre.

Za SNCF jsem hrdý na to, že je to ve spolupráci se Správou železnic, s níž spolupracujeme na projektu vysokorychlostních tratích v ČR

"Fracouzské know-how na železnici překračueje hranice, za což jsem rád. Za SNCF jsem hrdý na to, že je to ve spolupráci se Správou železnic, s níž spolupracujeme na projektu vysokorychlostních tratích v ČR," zmínil generální ředitel SNCF Matthieu Chabanel.

Inspiraci může Správa železnic čerpat také v oblasti financování VRT a zavádění moderních technologií. Nejen tomuto tématu se věnují probíhající Czech – French Railway Days 2023, které pořádají francouzské velvyslanectví, Business France ČR a Asociace pro rozvoj infrastruktury. Na programu jsou diskuze o fungování PPP projektů na železnici, emisi zelených dluhopisů nebo o rizicích při plánování nové infrastruktury.

„Za 5 let jsme s francouzskými kolegy ušli kus cesty. Spolupráce Správy železnic a SNCF Réseau na vysokorychlostních tratích nese ovoce. Jsem přesvědčen, že díky ní budeme moci cestujícím nabídnout rychlou dopravu dříve, než kdybychom vytvářeli vlastní řešení,“ řekl Jiří Svoboda. Generální ředitel Správy železnic se také osobně setkal se svým protějškem z francouzské železniční společnosti, kterou jako generální ředitel vede Matthieu Chabanel. Na osobním setkání se řešila i další témata mimo VRT, a to digitalizace nebo rozvoj infrastruktury pro nákladní dopravu.

Správa železnic projektuje aktuálně více než 300 km vysokorychlostních tratí. Nejdále jsou práce na úsecích VRT Moravská brána mezi Prosenicemi a Ostravou, VRT Jižní Morava mezi Modřicemi a Šakvicemi nebo VRT Polabí z Prahy do Poříčan. Intenzivní příprava probíhá také na rameni z Prahy do Drážďan, kde dodavatelé připravují dokumentaci pro územní rozhodnutí úseku VRT Podřipsko mezi hlavním městem a sjezdem Lovosice. Svůj technický návrh získává i budoucí nejdelší tunel ve střední Evropě. Krušnohorský tunel s délkou nejméně 26 kilometrů je zároveň nejsložitější infrastrukturní stavbou na síti českých VRT. Česká republika bude provozovat tratě s rychlostí 320 km/h, podobně jako v zemi rychlovlaků TGV. Francouzské řešení preferuje vedení tratí po terénu, což znamená méně umělých staveb, jako jsou tunely nebo mosty. Z toho plynou nižší náklady na výstavbu i údržbu a železnice může být lépe začleněna do krajiny.

Publikoval: Karel Geba (Zdroj: Správa železnic)