Správa železnic uzavřela smlouvy na projekční práce pro VRT Moravská brána

Samotné zahájení výstavby předpokládá Správa železnic v roce 2025. První vlaky vyjedou na koleje o čtyři roky později. Správa železnic uzavřela smlouvy na zpracování dokumentací pro územní rozhodnutí (DÚR) vysokorychlostních tratí Moravská brána I. a II. Projektanti připraví také podklady pro proces posouzení vlivů stavby na životní prostředí EIA. Dokumentace určí přesné vedení tratí, technologii výstavby nebo opatření na ochranu obyvatel a životního prostředí v blízkosti VRT. Umožní také přípravu pro majetkoprávní vypořádání.

Správa železnic zadala obě veřejné zakázky metodou Best Value, která je prostoupena celým procesem zadávacího řízení. Tento přístup zdůrazňuje odbornost dodavatelů, jejich kvalitu a samostatnost.

Ve výběrovém řízení pro VRT Moravská brána I. mezi Prosenicemi a Hranicemi na Moravě uspělo sdružení firem AFRY CZ, AF-Infrastructure a SAGASTA. Projekční práce úseku Hranice na Moravě - Ostrava - Svinov, označeného jako VRT Moravská brána II., zajistí sdružení společností MORAVIA CONSULT Olomouc, SUDOP BRNO a METROPROJEKT Praha.

Napájecí stanice, sjezd a další modernizace

Na prvním, zhruba dvacetikilometrovém úseku vznikne trakční napájecí stanice v Prosenicích, která zajistí dodávku elektrické energie pro provoz vlaků. Realizován bude také sjezd na stávající železniční síť ve stanici Hranice na Moravě. Dodavatelé rovněž připraví DÚR pro zásadní modernizaci této stanice.

Projektanti úseku VRT Moravská brána II. připraví kromě DÚR samotné trati také sjezd na současnou infrastrukturu ve směru do železniční stanice Ostrava-Vítkovice. V jejím obvodu vznikne údržbová základna, která bude sloužit k servisu obou úseků vysokorychlostní železnice. Délka druhé části trati bude přibližně 45 km.

Maximální rychlost souprav na VRT Moravská brána bude 320 km/h. Nová trať bude sloužit pouze vlakům s přepravou cestujících a uleví jednomu z nejvytíženějších nákladních koridorů u nás. Na VRT totiž přejde část osobní dálkové dopravy, která nyní využívá právě hlavní trať mezi Ostravou, Přerovem, Břeclaví a hlavním městem. Benefity ale může vysokorychlostní trať přinést také regionální dopravě v Olomouckém a Moravskoslezském kraji. Uvolněnou kapacitu na koridoru budou moci využít nové spoje v rámci integrovaných systémů.

Autor: Bc. Filip Červinka (zdroj: Správa železnic)