Vyslovená důvěra je odměnou za naši práci, těší Radka Mátla. Stavět se bude dál

Za dobře odvedenou práci důvěra

Výměna na postu ministerstva dopravy v některých případech znamená i změnu v čele Ředitelství silnic a dálnic. V případě nástupu Martina Kupky ale ke změně nedochází, Radek Mátl i nadále zůstal generálním ředitelem a jeho tým tak dostal důvěru i do dalších let. „V posledních letech jsme odvedli obrovské množství práce. Ať už v přípravě staveb, tak samotné realizaci. ŘSD mělo ztíženou úlohu v letech 2015 a 2016, kdy byla příprava v předchozích letech pozastavena a diskutovalo se o podobě jednotlivých dálnic. Za pět let se odvedlo obrovské množství práce a dnes se nejen realizuje, ale spousta staveb je zároveň připravených. Máme v plánu až 350 kilometrů dálniční sítě zahájit v nejbližších čtyřech letech. Pokud bude dostatek finančních prostředků, bude se budovat dále,” zhodnotil sám generální ředitel Radek Mátl práci svého týmu. 

„Ne vše je dokonalé, i zde děláme spoustu chyb, které je potřeba napravit a poučit se z nich. ŘSD není jen o výstavbě, ale i o údržbě, opravách a věcí, které je nutné zlepšit, je obrovské množství. Jsem moc rád, že v práci můžeme pokračovat i nadále. Rezervy rozhodně ale máme,” těšilo Mátla vyslovení důvěry od nového ministra dopravy Martina Kupky.

Právě s ním absolvoval Mátl krátce po jeho jmenování důležitou schůzku, na které si vzájemně ujasnili klíčové body v rámci realizace silnic a dálnic pro následující roky. „Schůzka dopadla dobře. Byl jsem velmi rád, že pan ministr deklaroval podporu současnému vedení ŘSD. Mnohem důležitější je, že vyjádřil podporu výstavbě, tedy pokračování v trendu připravování a realizování dopravních staveb. Jsem optimista, že vláda je proinvestiční, chce investovat, chce stavět a budeme nadále mít možnost investovat finanční prostředky do výstavby, údržby a oprav dálnic a silnic 1. třídy,” zaradoval se z plánů nového ministerstva.

Zároveň však chápe, že z finančního hlediska nečekají Českou republiku lehké roky: „Víme, že státní rozpočet se nevyvíjí dobře a měli jsme obavu, že by mohlo dojít k úspoře finančních prostředků investovaných do výstavby silnic a dálnic. Naštěstí se ukázalo, že tomu tak není a vláda investovat chce. Rozpočet ŘSD, který se nyní pohybují v rozmezí 55-60 miliard, bude v následujících letech třeba ještě navýšen.”

V rámci programového prohlášení nové vlády zazněl mimo jiné fakt, že se bude klást důraz na zprovoznění až dvě stě kilometrů nových dálnic. Odvahu ministra dopravy Radek Mátl oceňuje: „Já si myslím, že vládní tvrzení musí být odvážná. Musí si vytyčit cíle, které chce realizovat. Česká republika potřebuje dostavět základní dálniční síť, jsou tu kritické úseky, které v dopravní infrastruktuře chybí. Kdyby se mě někdo zeptal, jaké priority bych v rámci dálniční a silniční sítě vybral já, tak bych zvolil naprosto stejně,” přitakává. 

PPP projekty? Vzniká výdaj do budoucna

V poslední době stavitelství rezonuje projekt na dálnici D4, která je stavěna v PPP projektu, tedy spolupráce veřejného a soukromého sektoru na konkrétní stavbě. Právě PPP projekt na dálnici z Prahy na jih Čech byl ve francouzské renomované ročence Project Finance International (PFI) oceněn jako nejlepší PPP projekt v celé Evropě. 

„Jsem rád, že se zatím povedl, ale musím zde říci, že ŘSD odvedlo obrovské množství práce, kdy jde za námi práce s přípravou dvaatřiceti kilometrů dálnice D4. Museli jsme ve spolupráci s externími subjekty zajistit výkup pozemků, získat správní rozhodnutí, což je na realizaci každé stavby zpravidla to nejtěžší. Já doufám, že projekt bude úspěšný, ale je potřeba si vyhodnotit, co to republice přináší a zda to má význam. PPP projekty jsou relativně drahé a je nutné je využívat na dálnice, které jsou pro Českou republiku opravdu klíčové,” deklaroval svůj názor Radek Mátl. 

„Jsem rád, že jeden pilotní projekt vychází, ale není dostaveno a zkušenosti budeme sbírat. Na druhou stranu, je to mandatorní výdaj do budoucna. Vláda musí zvážit, že zde oddaluje platbu a tím, že se neplatí v daném čase, ale do budoucnosti, musí počítat s tím, že státu vzniká pravidelný výdaj do následných let po dostavbě dané dálnice. Je potřeba projekt zhodnotit a rozhodnout se, zda stejný model využít i u ostatních dálnic,” dodal. 

Rok 2022? Co nás na dálnicích a silnicích čeká?

I v roce 2022 se bude na českých dálnicích a silnicích budovat v obrovském tempu. Sám Radek Mátl zmínil, co nejdůležitější ŘSD v tomto kalendářním roce čeká a nemine: „Nejdůležitější je výstavba posledních deseti kilometrů dálnice D1 na obchvatu Přerova, což je klíčový projekt, který bychom měli letos zahájit. Teď zahájení závisí na tom, aby se nám podařila získat právní moc stavebního povolení, proti kterému byl podán rozklad a řeší se to na úrovni rozkladové komise ministra dopravy. Směřujeme k tomu, že by stavba mohla být zahájena ve druhé polovině letošního roku,” láká občany Přerovska Mátl. 

Tím ale ani náhodou nekončí. „Měli bychom zprovoznit pětadvacet kilometrů nových dálničních úseků. Jedná se o úsek D35 Časy - Ostrov nebo obchvat Frýdku-Místku, který občanům hodně pomůže a bude to pro ně pěkný dárek. Měli bychom zahajovat nové úseky na dálnici D3, pokračovat obchvatem Krupé na dálnici D6. Věřím, že se nám podaří vysoutěžit a začít realizovat obchvat Hořovičky a Hořosedly, což znamená, že by se realizovaly veškeré úseky dálnice D6 ve Středočeském kraji, které ještě chybí ke kompletnímu dokončení,” vyjmenovává generální ředitel organizace ŘSD. 

Stejně jako ministr dopravy klade Radek Mátl důraz na Pražský okruh. „Chceme pokračovat v přípravě Pražského okruhu na stavbě 511 propojení dálnice D1 a D11, očekávám, že již v prvním kvartálu bychom mohli mít právní moci územního rozhodnutí, což je pro nás klíčový dokument, abychom mohli pokračovat v přípravě. Chtěli bychom obratem zahájit výkupy pozemků, oslovit všechny vlastníky a pokusit se většinu pozemků v letošním roce vykoupit a pokud by se dařilo, tak bychom už na konci letošního roku chtěli žádat o stavební povolení na tento úsek,” představil plány na následující rok. 

Kromě dálnic jsou velmi důležitou pracovní složkou také obchvaty. „Čeká nás zprovoznění několika z nich - zrychlený obchvat Olbramovic, jenž bude zprovozněn již v září letošního roku, byť to původně mělo být až v roce 2023. Dále například obchvat Chýnova, Církvice. Práce na dalších obchvatech budou pokračovat a budou se zprovozňovat v následujícím roce,” popisuje Mátl. 

Mimo jiné se bude “bojovat” také na papíru. „Další stavby - čeká spousta tenderů, jeden z nejzajímavějších je výběrové řízení na zhotovitele na dálnici D11 na hraniční úsek napojení na již realizovanou dálnici na polské straně, která by měla být zprovozněna k hranici už v roce 2023, což je zhruba o tři roky dříve, než to plánujeme my,” uzavírá své plánování generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic Radek Mátl.

Autor: Mgr. Petr Dejnožka