Zeleň kolem komunikací v Pardubickém kraji

Zeleň u komunikací můžeme považovat za trvalou a historickou součást silnic. Jaký je ale její skutečný účel? Funkcí je možné nalézt hned několik. V první řadě slouží zeleň u komunikací k navádění dopravy, což hraje významnou roli zejména v zimním období. Další význam stromů vysazených kolem komunikací souvisí s fungováním přírodních procesů, a to od potravních řetězců až po zadržování vody v krajině. Opominout nelze ani funkci estetickou, jelikož stromy jsou významným prvkem architektonické úpravy krajiny a prostoru.

Přístup Správy a údržby silnic Pardubického kraje k silniční zeleni

„Správa a údržba silnic Pardubického kraje vnímá doprovodnou silniční zeleň především jako součást silniční soustavy. Výsadba nových stromů je ale závislá na legislativě, která v mnohých případech nekopíruje zcela realitu. Naše správa a údržba silnic se potýká hlavně s problémem, kdy například občanský zákoník a zákon o pozemních komunikacích v zásadě neumožňují výsadbu silniční zeleně v blízkosti silnic, jelikož se zde sbíhají zcela protichůdné požadavky,“ popsal Miroslav Němec, ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje (SÚS Pk).

Tyto požadavky se pohybují zejména v rovině vlastnických vztahů, bezpečnosti a plynulosti silniční dopravy. Z hlediska silničních parametrů je důležité, aby byly stromy zasazeny od okraje zpevněné části vozovky zhruba 4,5 m a více. Tento požadavek však není možné prakticky nikde realizovat. V potaz se musí brát také znění občanského zákoníku, který určuje skutečnost, že bez souhlasu vlastníka pozemku může SÚS Pk vysázet stromy nebo alej pouze tehdy, pokud vlastní pozemek i za zasazeným stromem (cca 1,7–2 m a více). SÚS Pk, respektive Pardubický kraj, ovšem takové pozemky ve svém vlastnictví nemá, a to především z toho důvodu, že silniční hospodářství zmíněné pozemky ve svém majetku nepotřebuje. Mimo jiné by bylo finančně nákladné takové pozemky kupovat i z hlediska údržby. V případě, že SÚS Pk není schopna dodržet výše uvedené požadavky, musí usilovat o příslušný souhlas vlastníka pozemku.

Vlastník nebo pachtýř zemědělského či lesního pozemku nemusí být vždy ochoten nechat si vysázet stromy na svůj pozemek zejména kvůli tomu, že to pro něj může představovat určitý problém při prokazatelnosti dotačního titulu z Evropské unie. Roli tu hraje i možnost poškození mechanizace, zpětných zrcátek, celých zemědělských strojů a podobně. Tyto stroje jsou totiž v dnešní době již technicky i cenově srovnatelné se silničními vozy.

Zásadní problém nastává pro organizaci také v okamžiku, kdy dochází k rekonstrukci, opravám či modernizaci silnic. Takové úkony totiž nelze většinou provést, aniž by došlo ke smýcení nebo přesazení stromů do jiné roviny aleje. U kácení stromů bývá navíc nařízena náhradní výsadba, která není ve skutečnosti možná, jelikož nesplňuje výše řečené požadavky – otázku bezpečnosti a odstupu od zemědělských pozemků. I tento fakt tedy blokuje proces výstavby silnic.

Udržitelnost silniční doprovodné zeleně

V dubnu 2023 se v penzionu Obora v Trpišově, místní části města Slatiňany, uskutečnil druhý ročník semináře „Udržitelnost silniční doprovodné zeleně“. Akce se konala pod záštitou Ministerstva životního prostředí ČR.

„Letošní ročník vnímám opravdu pozitivně, protože se SÚS Pk podařilo navázat užší kontakt s panem ministrem životního prostředí Hladíkem. Také se rýsuje spolupráce ohledně udržitelnosti silniční zeleně,“ uvedl František Weisbauer, ekolog SÚS Pk.

„Sešla se tu zcela kompetentní špička reprezentace oblasti životního prostředí v této spravované oblasti v České republice, včetně pana ministra. V rámci jednání byl vznesen požadavek především na to, aby se našla cesta jednak k udržitelnosti (strom má životnost 30 až 50, ale i více let podle druhu) a také k tomu, aby byla odstraněna hlediska proveditelnosti a projednatelnosti výsadby stromů. Ta totiž brzdí proces výstavby, rekonstrukcí, modernizací, a dokonce i údržby silnic,“ sdělil Miroslav Němec.

Problém údržby silnic nastává i u historických alejí, u kterých mohou mít zemědělci problém s orbou. Během ní totiž dochází k zásahu do kořenového systému stromů. Se zásahem do kořenového systému souvisí i stav odvodňovacích systémů, příkopů. Pokud SÚS Pk vyhloubí příkop až do 20 cm pod pláň (což je pod úroveň terénu zhruba 60 až 80 cm), tak se ani ona nevyhne poškození kořenového systému historické aleje. Takové zásahy jsou pak „odměňovány“ pokutami. Podstatné je tedy nalézt z této situace východisko a udržet jakousi rovnováhu.

Z konference vyplynulo, že vznikne expertní komise, jež by měla věcně a následně legislativně učinit návrh na vyřešení problémů souvisejících se silniční zelení. Ministerstvo životního prostředí přislíbilo, že tuto záležitost zadá odborné firmě, která najde takové východisko, aby se obchodní představa kryla s obchodní realitou. 

SÚS Pk se věnuje silniční zeleni dlouhodobě. Za více než 20 let realizovala organizace šest projektů z programu životního prostředí.

„V rámci modernizací a rekonstrukcí silnic jsou u většiny projektů realizovány i vegetační úpravy. Za dobu, co existuje SÚS Pk, jsme u silnic vysadili tisíce stromů a keřů,“ řekl František Weisbauer.

Zpětná vazba veřejnosti

Většina občanů hodnotí činnost SÚS Pk s ohledem na silniční zeleň pozitivně, najdou se ale také lidé, kteří na ni mají negativní pohled, a to převážně z hlediska bezpečnosti silničního provozu.

SÚS Pk řeší mnohdy problémy už během samotné přípravy staveb, kdy dochází ke sporům ohledně výkupu pozemků. V některých případech totiž vlastníci pozemků sousedících s komunikací odmítají své pozemky prodat, a tudíž v rámci realizací staveb není možné uskutečnit žádoucí vegetační úpravy.

„Musíme zmínit i to, že v rámci ČR je řada lidí se zvláštními názory na silniční doprovodnou zeleň,“ dodal František Weisbauer.

Na závěr lze říci, že silniční vegetace má svá specifika a je třeba je respektovat.

Publikovala: Lucie Sogelová