Železnici čeká rozvoj. Rada ministrů pro dopravu schválila revizi TEN-T sítí

Ministr dopravy Martin Kupka předsedal Radě ministrů pro dopravu v Bruselu. Rada se dohodla na společném postoji k návrhu Komise na nařízení o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě, tzv. revizi TEN-T sítí. Toto rozhodnutí povede k rozvoji spolehlivější dopravy na páteřních tepnách, zároveň je důležité z hlediska získávání prostředků na projekty v oblasti šetrného cestování. Transevropské železniční sítě povedou i nadále také přes Českou republiku.

„Dohoda je pro nás důležitá z pohledu našeho předsednictví v Radě Evropské unie, neboť její dosažení bylo jednou z našich priorit, ale je to dobrá zpráva i pro Českou republiku, neboť se do TEN-T sítí povedlo zařadit nebo přeřazením povýšit velké množství projektů, jako jsou naše vysokorychlostní tratě. Splníme-li technické parametry, pomůže to při získání finančních prostředků jak na projektovou přípravu, tak i na jejich samotnou výstavbu,“ řekl ministr dopravy Martin Kupka. 

Revize TEN-T sítí tedy přinese rozšíření naší sítě VRT v rámci regionu střední a východní Evropy. „Do hlavní sítě TEN-T, nově rozdělené dle termínů realizace k rokům 2030 a 2040, bylo zařazeno VRT spojení Praha – Brno, Krušnohorský tunel nebo VRT Přerov-Ostrava, obdobnou podporu získá také spojení pro nákladní dopravu mezi Chocní, Hradcem Králové a Velkým Osekem a další klíčové železniční úseky. Oproti původnímu návrhu nařízení se nám podařilo dojednat také zařazení trati (Praha)-Lysá nad Labem-Mladá Boleslav-Liberec–Zhořelec do globální sítě TEN-T, což do budoucna umožní výrazně zlepšit vlakové spojení mezi těmito městy, zejména do Liberce,“ uvedl Kupka.

Ministr dopravy dále dodal, že s Evropskou komisí také dojednali, aby se mezi tzv. městské uzly zařadila i krajská města Hradec Králové, Pardubice a České Budějovice. Původní návrhy totiž obsahovaly jen zařazení Prahy, Brna, Ostravy, Plzně, Liberce, Olomouce a Ústí nad Labem. Tímto krokem se dalším třem krajským městům otevírá větší možnost spolufinancovat své dopravní projekty z EU.

„A v neposlední řadě jsme dodrželi náš důležitý politický slib, kdy v rámci TEN-T sítí dojde k prodloužení dopravních koridorů i na Ukrajinu a do Moldavska. Vytvoříme tak skutečně propojenou Evropu až k Azovskému moři,“ informoval ministr.

Česká republika v rámci předsednictví uspěla také v případě textu nařízení. Byl vyjednán kompromis mezi Evropskou komisí a členskými státy u parametrů délky nákladních vlaků, výšky průjezdního profilu kontejnerových vlaků či minimální vlakové rychlosti 160 km/h v případě osobní dopravy na core network síti TEN-T. Požadovaná rychlost ale nemusí být dodržena na celé délce hlavní sítě TEN-T.

Publikovala: Lucie Sogelová (zdroj: Ministerstvo dopravy ČR)