Nejčtenější články

Pražský dopravní podnik (DPP) ve spolupráci s hlavním městem Praha, společností ROPID a IDSK vybírá nový hlas pro autobusy a tramvaje na městských a příměstských linkách MHD. Děje se tak prostřednictvím online ankety, jejíž vítěz převezme pomyslnou štafetu po Dagmar Hazdrové, legendární hlasatelce Československého a Českého rozhlasu.

Nejstrmější a druhá nejstarší tunelová lanovka v Evropě oslaví 115. narozeniny. Jedná se o lanovku spojující Divadelní náměstí v lázeňském centru Karlových Varů s hotelem Imperiál. Její provoz byl zahájen 18. května roku 1907.

První lanové dráhy stavěli v Číně již ve 4. století před naším letopočtem, aby jimi přepravovali potřebný materiál. Pro tento účel sloužily lanovky až do poloviny 19. století. Přelom 19. a 20. století se potom nesl ve znamení pokusů o vybudování osobní lanové přepravy. K největšímu rozmachu došlo až po druhé světové válce.

V Pardubicích přibudou do léta na chodnících piktogramy, které označí další stanoviště pro elektrokoloběžky. Radnice chce docílit toho, aby je lidé nechávali na správných místech. Tuto informaci sdělil ČTK náměstek primátora Petr Kvaš (ODS).

Pražský dopravní podnik (DPP) zprovoznil novou tramvajovou zastávku Hlavní nádraží v Opletalově ulici. Zastávku podnik využije nadcházející víkend při opravě stropní desky ve stanici metra C Florenc, kdy bude v Opletalově ulici stavět náhradní tramvajová doprava.

Cestování vlakem je nejcivilizovanějším způsobem, jak jednoduše poznávat nové země. Všichni máme své oblíbené cesty, ať už jde o dobývání Alp na ozubnicové železnici nebo procházky po střechách Tokia ve futuristickém šinkanzenovém „bullet trainu“. Cestování vlakem je navíc dobré i pro planetu.

Ačkoli nepatříme mezi premianty co se dopravní infrastruktury týká, překvapivě jsme byli po Německu druhým státem na světě, jenž plánoval vybudovat celou síť dálnic. Výstavbu ale ovlivnila druhá světová válka a následná politická situace. Nebýt toho, pravděpodobně bychom disponovali dálniční sítí s více než 2 000 kilometry, místo současných 1 346.

O vzniku monumentální stavby z 19. století a změnách, jimiž během let prošla, se můžete dočíst v předchozích článcích. Ten dnešní je zaměřen na pravděpodobně největší nebezpečí ohrožující existenci Negrelliho viaduktu, a tedy povodně. Jak je možné, že jej žádná povodeň nijak výrazně neponičila, či dokonce přímo nestrhla?